Amniocentéza

Milá paní Štromerová,
zajímal by mne Váš názor na mou situaci. Čekám druhé dítě (13.týden) a blíží se doba testů z krve. U prvního dítěte jsem prodělala amniocentézu (hodnoty byly mimo určené limity, genetika potvrdila zdravé dítě, které se normálně narodilo a má se k světu). Až po ní jsem se od rodičů manžela dozvěděla - a do té doby to netušil ani on - že jeho matka porodila poškozené dítě, které za několik hodin zemřelo. Bohužel se nijak nezkoumalo, jak je poškozené a proč. Vím jen, že to bylo fyzické nikoli mentální poškození. Ale důvod neznáme. Bylo to poslední dítě, pak už maminka nerodila. Oba předchozí kluci zcela zdraví.
A moje otázka: Když vím, že v rodině došlo k poškození dítěte, že je tedy možnost genetického zatížení, měla bych podstoupit dobrovolně (či snad vyžadovat?)amniocentézu? Vím, že je tam riziko, ale jednu už mám za sebou a velmi se mi tehdy ulevilo... Mám obavu, že by moje nervozita mohla dítěti víc ublížit než tento zákrok. (?)
Stačí se spolehnout na výsledky testů krve a pokud budou v pořádku, nepodstupovat amniocentézu?
Děkuji za Vaše zamyšlení.
Jana Kultová