Otázka
Odpověď
Re:Neúspěšné otěhotnění a závist
22.5.2005 18:25:24 Lenka Šimková
Vážená paní Kamilo,
to, co popisujete, je problémem mnoha žena, které nemohou delší dobu přijít do jiného stavu. Často to souvisí s tím, že nechtějí dávat najevo buď vůbec to, že mají tyto problémy a musejí se léčit, a nebo smutek nad tím, že se stále nedaří – zkrátka, že o tom vůbec nemluví ani s nejbližšími členy rodiny. Pocity lítosti se často přesmyknou do toho, co popisujete jako závist a zkombinují se s pocity viny („jak mohu cítit něco tak ošklivého“).
Nevím, jak to jinak je mezi Vámi a Vaší švagrovou, zda máte něco společného a nebo zda byste k sobě neměly blízko ani kdyby nebyla ve snaze o rodičovství „úspěšnější“ než Vy. Pokud mohu doporučit, zkuste si o všem promluvit s někým, kdo prožívá totéž co Vy, třeba zde na Rodině v diskusním fóru Chtěli bychom miminko, v sekci IVF, IUI… a nebo alespoň
s někým blízkým, kdo umí naslouchat…Ideální by bylo promluvit si se švagrovou o tom, jak Vás každé připomenutí toho, že Vy dítě ještě nemáte, rozhodí, ale tady je důležité, zda byste se na to cítila a zda je naděje, že by švagrová reagovala s pochopením a vstřícností (většinou, když je atmosféra „mezi námi děvčaty“, tak se zadaří, ale že to vyjde, nelze zaručit).
Zdraví
Lenka Šimková, www.isz.cz/ratolest
to, co popisujete, je problémem mnoha žena, které nemohou delší dobu přijít do jiného stavu. Často to souvisí s tím, že nechtějí dávat najevo buď vůbec to, že mají tyto problémy a musejí se léčit, a nebo smutek nad tím, že se stále nedaří – zkrátka, že o tom vůbec nemluví ani s nejbližšími členy rodiny. Pocity lítosti se často přesmyknou do toho, co popisujete jako závist a zkombinují se s pocity viny („jak mohu cítit něco tak ošklivého“).
Nevím, jak to jinak je mezi Vámi a Vaší švagrovou, zda máte něco společného a nebo zda byste k sobě neměly blízko ani kdyby nebyla ve snaze o rodičovství „úspěšnější“ než Vy. Pokud mohu doporučit, zkuste si o všem promluvit s někým, kdo prožívá totéž co Vy, třeba zde na Rodině v diskusním fóru Chtěli bychom miminko, v sekci IVF, IUI… a nebo alespoň
s někým blízkým, kdo umí naslouchat…Ideální by bylo promluvit si se švagrovou o tom, jak Vás každé připomenutí toho, že Vy dítě ještě nemáte, rozhodí, ale tady je důležité, zda byste se na to cítila a zda je naděje, že by švagrová reagovala s pochopením a vstřícností (většinou, když je atmosféra „mezi námi děvčaty“, tak se zadaří, ale že to vyjde, nelze zaručit).
Zdraví
Lenka Šimková, www.isz.cz/ratolest
V její náručí
