Re:Adopce - čekací doba u dětných párů

Vážená paní Aleno četla jsem si Váš dotaz a z něho jsem vycítila vaši zlost na to že bezdětné páry mají přednost při adopci.Chápu že čekání je nepříjemné,ale stejné Vaše čekání určitě není.Vaší situaci bohužel nemůžu posoudit protože v ní nejsem.A píši schválně bohužel.Jsem 11 let vdaná a od prvního dne kdy jsme se s manželem seznámili vým s naprostou jistotou že to je ten pravý proto aby byl otcem našich dětí.Jen malí zádrhel se vyskytl já prostě mít vlastní dítě nikdy nebudu.To jen na okraj.A teď k tomu čekání.Pochybuji že se vám v noci zdá sen že máte dítě a když se ráno probudíte tak pláčete protože to byl jen sen.Když potkáte maminku s kočárkem tak se vám obrací žaludek a máte oči plné slzí.Strácíte jednu kamarádku za druhou protože mají děti a vy nemůžete byt v jejich společnosti aby vám to nervalo srdce i vnitřnosti.Chce se vám křičet na celí svět že to není spravedlivé že ostatní mají děti a vy né,ale musíte byt zticha a odpovídat na hloupé otázky lidí kdy že si už konečně pořídíte to dítě.Vždiť bez dětí nemá život smysl.A když si tuhle otázku vyslechnete alespoň 1000000krát zkuste cizím drbnám říkat že na světě si nic jiného nepřejete než mít dítě.A hlavně zkuste aby vás všichni litovali a litovali.Nechci aby jste si o mě myslela že přeháním ale to jsem vám ve stručnosti popsala část mích pocitů.Nemluvě o tom že máte pocit že bytosti kterou milujete kazíte život .A nebýt vás mohl by žít normálně a mít kupu dětí.Nevým co prožíváte vy a co cítíte,ale ještě máte pocit že na děťátko čekáte a chcete ho stejně jako bezdětní?