Otázka
Odpověď
Re:Jak urychlit otěhotnění
12.2.2001 Zuzana Štromerová
Milá paní Míšo,
je Vám 24 let. Jste mladá a říkáte, že začínáte být nervózní z toho, že miminko stále nepřichází. Nedomnívám se, že podlehnutí nervozitě je zrovna to nejlepší. Myslím, že na toto téma by bylo možné napsat knihu a nedomnívám se, že moje odpověď bude úplná, že Vám v těch několika řádcích sdělím to a takovým způsobem, co bych skutečně chtěla.
Jen tedy ty nejdůležitější poznámky:
1. Nezmiňujete se o tom, zda jste již podstoupili nějaké vyšetření ke zjištění plodnosti OBOU partnerů. Pokud se tak nestalo, možná by to sálo za úvahu.
2. Možná jste na vyšetření byli, ale nezjistila se žádná objektivní příčina neúspěch. Často se stává, že čím více se pár začně soustředit na otěhotnění, tím méně se to daří, tím nervóznější oba parneři (často partnerka více) bývají a svůj úspěch tím odsouvají na neurčito.
3. Nedomnívám se , že "nutit se" do pohlavního styku dnes a denně proto, aby se zvýšila pravděpodobnost otěhotnění, není zrovna rozumné. Jsou věci, které by se měly dělat s radostí a láskou a nikoli "z musu". Pro zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění se zaměřte na období kolem ovulace, tedy přibližně období kolem poloviny cyklu.
4. Existuje soubor cviků, které vypracovala paní Mojžíšová. Je dobré cvičit tyto cviky.
5. Pokuste se zaměstnat svou mysl i jinými činnostmi než je vysněné těhotenství. Naprosto si uvědomuji, jak lehce se mi tahle věta píše a jak velice je obtížné uvést ji v praxi. Zkuste si třeba namluvit, že máte na miminko ještě dosti času (což ostatně ani není lež) a že mu chcete skutečně připravit ten nejkrásnější domov a prostředí. Tím nemyslím nejbohatší, ale morálně a duchovně krásné.
6. V některých kulturách (australští domorodci a některé kmeny Indiánů) věří, že duše dětí si v pravý čas své rodiče vybírá, aby potom na této planetě mohla splnit své poslání. Možná je to příliš málo materialistický názor pro naši společnost, kdo ví, ale možná to za zamyšlení stojí (viz kniha Poselství od protinožců).
7. Pokud se budete snažit ještě rok, dva nebo několik a úspěchu se nedobudete, možná dospějete k rozhodnutí děťátko adoptovat. Je to zvláštní, ale není vyjímkou, že nedlouho po adopci miminka žena normálně otěhotní.
Myslím si, že to má co dělat s uvolněním psychiky. Po adopci dítěte se psychika uvolní, mysl se přestane zabývat problémem vlastního otěhotnění a miminko je tu "na to šup". Psychika má velký vliv nejen na otěhotnění, ale i na pozdější normální průběh porodu.
No to bylo jen pár stručných poznámek. Přeji Vám moc a moc trpělivosti a radosti. Úzkost Vám ke zdravému těhotenství moc nepomůže.
Zuzana Štromerová
je Vám 24 let. Jste mladá a říkáte, že začínáte být nervózní z toho, že miminko stále nepřichází. Nedomnívám se, že podlehnutí nervozitě je zrovna to nejlepší. Myslím, že na toto téma by bylo možné napsat knihu a nedomnívám se, že moje odpověď bude úplná, že Vám v těch několika řádcích sdělím to a takovým způsobem, co bych skutečně chtěla.
Jen tedy ty nejdůležitější poznámky:
1. Nezmiňujete se o tom, zda jste již podstoupili nějaké vyšetření ke zjištění plodnosti OBOU partnerů. Pokud se tak nestalo, možná by to sálo za úvahu.
2. Možná jste na vyšetření byli, ale nezjistila se žádná objektivní příčina neúspěch. Často se stává, že čím více se pár začně soustředit na otěhotnění, tím méně se to daří, tím nervóznější oba parneři (často partnerka více) bývají a svůj úspěch tím odsouvají na neurčito.
3. Nedomnívám se , že "nutit se" do pohlavního styku dnes a denně proto, aby se zvýšila pravděpodobnost otěhotnění, není zrovna rozumné. Jsou věci, které by se měly dělat s radostí a láskou a nikoli "z musu". Pro zvýšení pravděpodobnosti otěhotnění se zaměřte na období kolem ovulace, tedy přibližně období kolem poloviny cyklu.
4. Existuje soubor cviků, které vypracovala paní Mojžíšová. Je dobré cvičit tyto cviky.
5. Pokuste se zaměstnat svou mysl i jinými činnostmi než je vysněné těhotenství. Naprosto si uvědomuji, jak lehce se mi tahle věta píše a jak velice je obtížné uvést ji v praxi. Zkuste si třeba namluvit, že máte na miminko ještě dosti času (což ostatně ani není lež) a že mu chcete skutečně připravit ten nejkrásnější domov a prostředí. Tím nemyslím nejbohatší, ale morálně a duchovně krásné.
6. V některých kulturách (australští domorodci a některé kmeny Indiánů) věří, že duše dětí si v pravý čas své rodiče vybírá, aby potom na této planetě mohla splnit své poslání. Možná je to příliš málo materialistický názor pro naši společnost, kdo ví, ale možná to za zamyšlení stojí (viz kniha Poselství od protinožců).
7. Pokud se budete snažit ještě rok, dva nebo několik a úspěchu se nedobudete, možná dospějete k rozhodnutí děťátko adoptovat. Je to zvláštní, ale není vyjímkou, že nedlouho po adopci miminka žena normálně otěhotní.
Myslím si, že to má co dělat s uvolněním psychiky. Po adopci dítěte se psychika uvolní, mysl se přestane zabývat problémem vlastního otěhotnění a miminko je tu "na to šup". Psychika má velký vliv nejen na otěhotnění, ale i na pozdější normální průběh porodu.
No to bylo jen pár stručných poznámek. Přeji Vám moc a moc trpělivosti a radosti. Úzkost Vám ke zdravému těhotenství moc nepomůže.
Zuzana Štromerová
V její náručí
