Otázka
Odpověď
Noční pomočování
15.12.2005 23:49:50 Lucie - dcera 4roky
Dobrý den,
máme problém s nočním pomočováním. Přesněji řečeno, pomočováním při spánku, protože, když dcera usne náhodou /spát po obědě nechodí/ přes den, tak se často také pomočí. Ale nejde tam jen o občasné počůrání, dcera v noci nosí plínku a ta je vždy mokrá...
Zkoušela jsem ji v noci budut, ale nepřipadá mi to příliš vhodné, dcera plakala, sedla si na nočník a řekla, že se jí nechce čůrat.
Zkoušela jsem jí plenku nedat, ale počůrala se také.
Přes den s chozením na nočník problém nemá, téměř nikdy se jí nestane, že by se počůrala, jen když jde na poslední chvíli a počůrá si kalhotky na záchodě, ale to bych "nepočítala". :-)
V lednu jí budou 4 roky.
Já jsem se občas v noci pomočovala ještě ve školním věku a manžel měl podobné problémy.
Dcera se za to stydí, ale zatím jen tak dětsky, nechtěla bych, aby si prožila ten stud "skorodospívající" holčičky, jako já.
Co s tím?
S pediatrem jsem o tom zatím nemluvila.
Ještě k pití, dceři musím pití připomínat celý den připomínat, nikdy nepatřila k dětem, co vypijí sklenici najednou./ Pije hlavně vodu - to se naučila od mimča./ Proto mi připadá dost drsné jí od pěti hodin nedat napít. Ona od těch pěti vypije tak max. 2dcl vody. U postele má flašku s vodou, to vypije za noc max. 1dcl. Co se týče pitného režimu, celá rodina pijeme asi méně, než by se mělo.
Nechci něco zanedbat, ale také jí nechci zbytečně stresovat chozením po vyšetřeních, že se počůrává.
U mne se toho v mládí hodně zanedbalo - omdlévání bylo podle pediatričky z růstu a až v osmnácti jsem zjistila diagnózu ... epilepsie, na kterou se léčím dodnes. Počůrávání naštěstí přešlo samo. /můj otec s tím měl také problémy, tak se to bralo jako normální a nevyhnutelné a taky se za to asi naši styděli, nevím.../
Je půl dvanácté v noci a dcera mě právě volala, že čůrala a ať jí jdu dát plínku. Udělala mi ohromnou radost!!! Plínku měla sice už počůranou a v nočníku dvě kapky, ale je vidět, že ji ta potřeba vzbudila a to je přeci úspěch!!! :-))
Tak jsem ji moooooc pochválila!!!
/Nočník jsem jí dala k posteli, aby nikam nemusela chodit./
Dala jsem jí suchou plínku, tak uvidíme ráno, jak na tom bude. :-)
Do školky chodí zatím na 5 dní, ale nechce tam spát a já vím asi proč, tak jí nenutím.
Dcera je moc šikovná a v ostatních věcech je spíš před vrstevníky. Je to tzv.dvojjazyčné dítko, mluví docela dobře italsky - po tatínkovi :-)
Ale je mi jasné, že tyto věci s naším problémem nesouvisí....
Můj dotaz - popsání situace asi nemá moc "hlavu ani patu", ale budu moooooc ráda, když si najdete chvilku a odpovíte mi na můj mail.
Děkuji! Lucie
máme problém s nočním pomočováním. Přesněji řečeno, pomočováním při spánku, protože, když dcera usne náhodou /spát po obědě nechodí/ přes den, tak se často také pomočí. Ale nejde tam jen o občasné počůrání, dcera v noci nosí plínku a ta je vždy mokrá...
Zkoušela jsem ji v noci budut, ale nepřipadá mi to příliš vhodné, dcera plakala, sedla si na nočník a řekla, že se jí nechce čůrat.
Zkoušela jsem jí plenku nedat, ale počůrala se také.
Přes den s chozením na nočník problém nemá, téměř nikdy se jí nestane, že by se počůrala, jen když jde na poslední chvíli a počůrá si kalhotky na záchodě, ale to bych "nepočítala". :-)
V lednu jí budou 4 roky.
Já jsem se občas v noci pomočovala ještě ve školním věku a manžel měl podobné problémy.
Dcera se za to stydí, ale zatím jen tak dětsky, nechtěla bych, aby si prožila ten stud "skorodospívající" holčičky, jako já.
Co s tím?
S pediatrem jsem o tom zatím nemluvila.
Ještě k pití, dceři musím pití připomínat celý den připomínat, nikdy nepatřila k dětem, co vypijí sklenici najednou./ Pije hlavně vodu - to se naučila od mimča./ Proto mi připadá dost drsné jí od pěti hodin nedat napít. Ona od těch pěti vypije tak max. 2dcl vody. U postele má flašku s vodou, to vypije za noc max. 1dcl. Co se týče pitného režimu, celá rodina pijeme asi méně, než by se mělo.
Nechci něco zanedbat, ale také jí nechci zbytečně stresovat chozením po vyšetřeních, že se počůrává.
U mne se toho v mládí hodně zanedbalo - omdlévání bylo podle pediatričky z růstu a až v osmnácti jsem zjistila diagnózu ... epilepsie, na kterou se léčím dodnes. Počůrávání naštěstí přešlo samo. /můj otec s tím měl také problémy, tak se to bralo jako normální a nevyhnutelné a taky se za to asi naši styděli, nevím.../
Je půl dvanácté v noci a dcera mě právě volala, že čůrala a ať jí jdu dát plínku. Udělala mi ohromnou radost!!! Plínku měla sice už počůranou a v nočníku dvě kapky, ale je vidět, že ji ta potřeba vzbudila a to je přeci úspěch!!! :-))
Tak jsem ji moooooc pochválila!!!
/Nočník jsem jí dala k posteli, aby nikam nemusela chodit./
Dala jsem jí suchou plínku, tak uvidíme ráno, jak na tom bude. :-)
Do školky chodí zatím na 5 dní, ale nechce tam spát a já vím asi proč, tak jí nenutím.
Dcera je moc šikovná a v ostatních věcech je spíš před vrstevníky. Je to tzv.dvojjazyčné dítko, mluví docela dobře italsky - po tatínkovi :-)
Ale je mi jasné, že tyto věci s naším problémem nesouvisí....
Můj dotaz - popsání situace asi nemá moc "hlavu ani patu", ale budu moooooc ráda, když si najdete chvilku a odpovíte mi na můj mail.
Děkuji! Lucie
V její náručí
