Úzkostlivý syn

Dobrý den,pročítám vaše dotazy a odpovědi a snažím se najít odpověď na problém, který nastal u mého syna. Od narození byl velmi nervozní miminko a ze všeho hodně vyděšený. Do 1,5 roku se velmi často budil z neznámých důvodů, průměrně 8- 12x za noc. Stále se bál cizích lidí, i dětí, se kterými si nechtěl hrát a držel se u mě a nepopošel ani o kousek, jen pozoroval, jak si ostatní hrají. Ve 4 letech jsme poprvé zkusili školku, dopadlo to tak,že se nepustil mých kalhot, dokud ho učitelka neodvedla, dá se říct násilím. Z takových stresujících zážitků špatně spal, byl oslabený a onemocněl. Zůstala jsem ještě doma a do školky každodenně začal chodit rok před nástupem do školy. Rána byla uplakaná, pak se pláč snažil zadržovat, ale kvůli tomu pak začal zvracet. Na jaře před nástupem do školy si už docela zvykl, tedy chodil bez pláče, ale když přišel domů,neustále se zabýval myšlenkami na školku a trápil se tím. Začal mít fyzické projevy, že zadržoval dech, nedokázal to sám zastavit a přestal až o prázdninách.Vždy měl extrémní projevy radosti, smutku i vzteku. Všechno moc silně prožívá a nad vším do hloubky přemýšlí a vytvoří problém, tam kde není, snažíme se ho uklidnit a vyřešit. Také doma se chová jinak než před cizími lidmi, doma je neposedný a neposlušný, někdy nesoustředěný. Také má ale velké klady, je šikovný, od 3 let se umí omluvit okamžitě, pokud má pocit, že udělal něco špatně, až mi to přijde nepřirozené od tak malého dítěte, nikdo ho k tomu nevedl. Je na nás rodiče hodně závislý, nejvíc na mě, byla jsem s ním dlouho doma a neměli jsme příležitost k tomu, aby byl i s někým jiným sám. Na babičku a dědu je zvyklý, bydlíme společně v domě, od září ho hlídají častěji, vyzvedávají ze školy. Nástup do školy se zdál být klidnější, i když v hlavičce se tím trápil. Od září neplakal, jen tak vzdychal, že se mu tam nelíbí. Učení mu jde velmi dobře, vždy byl velmi bystrý a měl výbornou paměť. Učitelku si moc oblíbil. Větší zlom nastal 14 dní před vánoci, kdy učitelka onemocněla. Dostali náhradu, která učila druhý stupeň a nespíš neumí jednat s dětmi jeho věku. Půl třídy to doslova oplakalo a syn začal mít ty stejné stavy ráno jako ve školce. 2 dny před vánočními prázdninami začal mít opět fyzické projevy nervozity. Tentokrát je to horší, neustále pokašlává, ale jakoby tiše, jako když si mírně odkašláte,jenže to delá celý den po pár vteřinách, už ho z toho bolí bříško. Když usne, tak přestane, ale jen se mírně probouzí, začne zas. Je nám ho moc líto a chceme mu nějak pomoct. Od malička se mu hodně věnujeme, všechen volný čas trávíme společně. Myslím, že nejhorší stavy má přes zimu, kdy je i míň venku mezi dětma, častěji nemocný. Byli jsme u praktické lékařky, která nás objedná do PPP. Syn má prázdniny, ale trápí se tím, že jsou krátké a zase bude muset do školy a má to v hlavě celé dny, i když je jinak veselý, zabraný do hry, nedokáže se uklidnit. Chceme mu nějak pomoct hned, aby ho to pokašlávání nenamáhalo, občas mu udělám meduňkový čaj, snažíme se, aby přišel na jiné myšlenky, všechno marné. Možná už teď víte jde-li o nějakou diagnózu, a můžete poradit dřív než se nám dostane odborné rady v PPP. Děkuji.