Otázka
Odpověď
Sezení, záklon hlavy a jiné
4.1.2006 0:08:50 Karolina, 13ti měsíční Matouš
Inspirující Blanko,
chci vám moc poděkovat za vaši poradnu, jsem ráda, že se mám v občasných chvílích krize kam obrátit. Naše matky mají bohužel názory úplně jiné, ty osvícené jsou ale ochotné s námi diskutovat, pro což je dobré mít argumenty, které nám tak skvěle poskytujete. Chtěla bych si - spíše pro zajímavost - ujasnit pár drobností pro výchovu dalších potomků . 1. Matouš se umí posadit (z lehu na zadeček) až po 12ti měsících. Po celou dobu jsem mu ve vývoji nepomáhala, je také pravda, že žádnou fázi nepřeskočil. Teď leze rychlostí draka a dělá první krůčky s oporou, kterou si sám najde. V kočárku jsem ho dávala dlouhou dobu na bříško (až po čase mi došlo, že je přirozenější, když se přitom dívá směrem ke mně a ne do ulice), čímž jsem na našem malém městě působila kapku exoticky a někdy jsem byla na rozpacích, zda ještě pokračovat. Na 10ti měsících se začal vzpřimovat na kolínkách, což jsem považovala za dostatečný doklad toho, že ho můžu posazovat na nočník (viz můj komentář k tomuto tématu z 22.9.2005) a stejně tak v kočárku s oporou zad. Při hraní jsem ho vždy pokládala na břicho. Pro výchovu dalších dětí: je potřeba čekat s posazováním opravdu až do chvíle, kdy se mimčo posadí samo nebo vzpřímení na kolínkách stačí?
2. Také mi není jasné, co se myslí nezdravým záklonem hlavy. Matouš spal vždycky na boku a já nepoznala, zda je jeho hlava už zakloněná nebo ještě ne. Jak to poznat? Je to důležité?
3. V jedné vaší odpovědi jsem se dočetla o nevhodnosti nasazování bot. Přijde mi škoda je nasazovat venku v létě na trávníku. Ale v zimě doma na rovné podlaze? Není lepší kvalitní botky s vložkou na podporu tvorby klenby?
Přeji vám do nového roku dostatek sil pro sebe, rodinu i práci, kterou děláte.
chci vám moc poděkovat za vaši poradnu, jsem ráda, že se mám v občasných chvílích krize kam obrátit. Naše matky mají bohužel názory úplně jiné, ty osvícené jsou ale ochotné s námi diskutovat, pro což je dobré mít argumenty, které nám tak skvěle poskytujete. Chtěla bych si - spíše pro zajímavost - ujasnit pár drobností pro výchovu dalších potomků . 1. Matouš se umí posadit (z lehu na zadeček) až po 12ti měsících. Po celou dobu jsem mu ve vývoji nepomáhala, je také pravda, že žádnou fázi nepřeskočil. Teď leze rychlostí draka a dělá první krůčky s oporou, kterou si sám najde. V kočárku jsem ho dávala dlouhou dobu na bříško (až po čase mi došlo, že je přirozenější, když se přitom dívá směrem ke mně a ne do ulice), čímž jsem na našem malém městě působila kapku exoticky a někdy jsem byla na rozpacích, zda ještě pokračovat. Na 10ti měsících se začal vzpřimovat na kolínkách, což jsem považovala za dostatečný doklad toho, že ho můžu posazovat na nočník (viz můj komentář k tomuto tématu z 22.9.2005) a stejně tak v kočárku s oporou zad. Při hraní jsem ho vždy pokládala na břicho. Pro výchovu dalších dětí: je potřeba čekat s posazováním opravdu až do chvíle, kdy se mimčo posadí samo nebo vzpřímení na kolínkách stačí?
2. Také mi není jasné, co se myslí nezdravým záklonem hlavy. Matouš spal vždycky na boku a já nepoznala, zda je jeho hlava už zakloněná nebo ještě ne. Jak to poznat? Je to důležité?
3. V jedné vaší odpovědi jsem se dočetla o nevhodnosti nasazování bot. Přijde mi škoda je nasazovat venku v létě na trávníku. Ale v zimě doma na rovné podlaze? Není lepší kvalitní botky s vložkou na podporu tvorby klenby?
Přeji vám do nového roku dostatek sil pro sebe, rodinu i práci, kterou děláte.
V její náručí
