Otázka
Odpověď
Re:Tchýně
5.4.2006 13:28:39 Elen Brabcová
Milá Zuzanko,
moc Vás nepotěším. Z Vašeho dotazu je jasné, že Vaším životním prioritním zájmem je rodina a fungující rodinné vztahy, ale v této oblasti neplatí stejná pravidla jako mezi přáteli - rodinu si nevybíráme, tchyně zůstane babičkou Jonáška za všech okolností, ať Vaše vzájemné vztahy budou harmonické, či ne.
Z popisu situace vyplývá, že Vaše manželství funguje výborně, ale přenášíte odpovědnost za postoje babičky na manžela a zároveň cítíte vinu ...asi jsem zdrojem hádek já...". Obávám se, že ani jedno není to kritérium, které pro hodnocení své situace potřebujete.
1. Nejsnadnější by asi bylo připustit si, že každý o roli, jakou v rodině bude hrát, rozhoduje sám - tudíž i tchýně má právo chovat se pro Vás nepřijatelným způsobem. Ostatně závazky k babičkovství se odehrávají spíše na morální úrovni, než právní...
2. Můžete se pokusit pochopit přístup své tchýně vhodně položenými otázkami a "srdcem na dlani", kdy jí zároveň bez podsunutých výčitek vyjevíte své představy. Také se můžete o představách a důvodech druhé strany dozvědět mnohem víc, pokud si neuděláte názor „předem“, ale budete se snažit o maximální a vstřícné pochopení (tchýně může mít např. zdravotní problémy, klimakterium, špatnou zkušenost a jiné představy o ideální tchýni, jiné časové možnosti – preferuje uspořádání a klid ve své rodině, konec konců syna „předala“ Vám a protože jste si dlouhá léta rozuměly, je spokojená…)
3. Co je ovšem naprosto nezbytné – to je naučit se bez výčitek sdělovat lidem svá očekávání, a zrovna tak pochopit očekávání jejich. Možná jen babička nechápe, co a proč po ní chcete, má jiné životní zkušenosti.
Závěr:
- důležitý je vstřícný průzkumný J rozhovor v době, kdy to babičce bude vyhovovat
- můžete se sami s manželem pokusit zvýšit četnost Vašich setkání, objednat se na návštěvu i se synkem
- je potřeba domluvit se s manželem, jak by si babičkovství své matky představoval on a omluvit se za své někdy možná nespravedlivé výpady, sdělit mu svá zklamání, své představy neútočným a vstřícným způsobem (manžel je přece Vaším nejbližším partnerem a zároveň i možným spojencem – je přirozeným prostředníkem mezi milovanou matkou a svojí milovanou ženou
- společná setkání rodičů by se měla odehrávat na Vaší – oboustranně neutrální půdě (co například předem plánovaná společné oslavy ke Dni matek?…)
- v otázce vykání s tchýní lze najít vhodný způsob, jak to změnit – neplatí zde striktní společenská pravidla, jako v běžném životě (např. maminko, velmi mi na Vás záleží, jste pro mne i Jonáše blízkým člověkem, ráda bych, abych Vás mohla oslovovat stejně jako svoji maminku a tykat Vám…)
- cesta k dobrým vztahům nemusí být vůbec složitá, pokud do společných setkání budete s manželem schopni vnést nějaký řád, pravidla a pozitivní komunikaci
- k celé věci ale prosím přistupujte citlivě a vstřícně, ať se Vaše rodiny ještě dále neodcizí, odměnou Vám bude sice možná pomalé, ale opravdové vylepšení rodinných vztahů.
Hodně štěstí a trpělivosti!
moc Vás nepotěším. Z Vašeho dotazu je jasné, že Vaším životním prioritním zájmem je rodina a fungující rodinné vztahy, ale v této oblasti neplatí stejná pravidla jako mezi přáteli - rodinu si nevybíráme, tchyně zůstane babičkou Jonáška za všech okolností, ať Vaše vzájemné vztahy budou harmonické, či ne.
Z popisu situace vyplývá, že Vaše manželství funguje výborně, ale přenášíte odpovědnost za postoje babičky na manžela a zároveň cítíte vinu ...asi jsem zdrojem hádek já...". Obávám se, že ani jedno není to kritérium, které pro hodnocení své situace potřebujete.
1. Nejsnadnější by asi bylo připustit si, že každý o roli, jakou v rodině bude hrát, rozhoduje sám - tudíž i tchýně má právo chovat se pro Vás nepřijatelným způsobem. Ostatně závazky k babičkovství se odehrávají spíše na morální úrovni, než právní...
2. Můžete se pokusit pochopit přístup své tchýně vhodně položenými otázkami a "srdcem na dlani", kdy jí zároveň bez podsunutých výčitek vyjevíte své představy. Také se můžete o představách a důvodech druhé strany dozvědět mnohem víc, pokud si neuděláte názor „předem“, ale budete se snažit o maximální a vstřícné pochopení (tchýně může mít např. zdravotní problémy, klimakterium, špatnou zkušenost a jiné představy o ideální tchýni, jiné časové možnosti – preferuje uspořádání a klid ve své rodině, konec konců syna „předala“ Vám a protože jste si dlouhá léta rozuměly, je spokojená…)
3. Co je ovšem naprosto nezbytné – to je naučit se bez výčitek sdělovat lidem svá očekávání, a zrovna tak pochopit očekávání jejich. Možná jen babička nechápe, co a proč po ní chcete, má jiné životní zkušenosti.
Závěr:
- důležitý je vstřícný průzkumný J rozhovor v době, kdy to babičce bude vyhovovat
- můžete se sami s manželem pokusit zvýšit četnost Vašich setkání, objednat se na návštěvu i se synkem
- je potřeba domluvit se s manželem, jak by si babičkovství své matky představoval on a omluvit se za své někdy možná nespravedlivé výpady, sdělit mu svá zklamání, své představy neútočným a vstřícným způsobem (manžel je přece Vaším nejbližším partnerem a zároveň i možným spojencem – je přirozeným prostředníkem mezi milovanou matkou a svojí milovanou ženou
- společná setkání rodičů by se měla odehrávat na Vaší – oboustranně neutrální půdě (co například předem plánovaná společné oslavy ke Dni matek?…)
- v otázce vykání s tchýní lze najít vhodný způsob, jak to změnit – neplatí zde striktní společenská pravidla, jako v běžném životě (např. maminko, velmi mi na Vás záleží, jste pro mne i Jonáše blízkým člověkem, ráda bych, abych Vás mohla oslovovat stejně jako svoji maminku a tykat Vám…)
- cesta k dobrým vztahům nemusí být vůbec složitá, pokud do společných setkání budete s manželem schopni vnést nějaký řád, pravidla a pozitivní komunikaci
- k celé věci ale prosím přistupujte citlivě a vstřícně, ať se Vaše rodiny ještě dále neodcizí, odměnou Vám bude sice možná pomalé, ale opravdové vylepšení rodinných vztahů.
Hodně štěstí a trpělivosti!
V její náručí
