Otázka
Odpověď
Problémy s cestováním
18.4.2006 15:00:22 Michala, F. (2děti, 4,5r, 5m)
Vážená paní doktorko,
obracim se na Vás s prosbou o radu. Máme 4,5 letého syna a syna, kterému je 5 měsíců. Starší syn do této dobu byl velmi aktivní, zvídavé dítko s velkým zájmem o vše nové. Poslední dobou (asi měsíc) odmítá kamkoliv chodit, chce být neustále doma. Je veliký problém dostat ho do auta, abychom někam jeli. Neustále tvrdí, že nechce jezdit autem, že jsou cesty na něj příliš dlouhé, že se bojí. I pláče a vymýšlí vše možné, proč nejet. (žádnou špatnou zkušenost, jako je bouračka nebo něco podobného nemá). Teď jsme měli jet na chatu (u Jičína) a plakal, trucoval, že nepojede.Vyhověla jsem a nejeli jsme.
Musím přiznat, že již nevím, jak jej přesvědčit. Nechci situaci zase násilnit a rvát ho do auta nebo něco podobného. Ale zase pokaždé mu vyhovět, také nevím,zda je to správné.
Za měsíc máme odjíždět do Krkonoš. Už teď hlásí, že nepojede. Zkouším to podobrém, že by mi udělal radost, kdyby jel, že se tam těším, atd. On zas, že bych mu já udělala radost, kdybych nejela,atd.
Říkám si, jestli je správné dovolenou zrušit, či situaci třeba vyhrotit tak, že ho nechám hlídat babičče a odjedeme bez něj. Bylo by to asi pro nás oba velmi náročné, jsme pořád spolu. (nechodí ani do školky, protože jsem nechtěla,aby měl pocit, že když se nám narodilo miminko, že jej odstrkuji). A zase nechci, aby měl dovolenou, jako za trest, že tam musí jet.
Prosím, poraďte mi, jak na tuto situaci.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem
Michala
obracim se na Vás s prosbou o radu. Máme 4,5 letého syna a syna, kterému je 5 měsíců. Starší syn do této dobu byl velmi aktivní, zvídavé dítko s velkým zájmem o vše nové. Poslední dobou (asi měsíc) odmítá kamkoliv chodit, chce být neustále doma. Je veliký problém dostat ho do auta, abychom někam jeli. Neustále tvrdí, že nechce jezdit autem, že jsou cesty na něj příliš dlouhé, že se bojí. I pláče a vymýšlí vše možné, proč nejet. (žádnou špatnou zkušenost, jako je bouračka nebo něco podobného nemá). Teď jsme měli jet na chatu (u Jičína) a plakal, trucoval, že nepojede.Vyhověla jsem a nejeli jsme.
Musím přiznat, že již nevím, jak jej přesvědčit. Nechci situaci zase násilnit a rvát ho do auta nebo něco podobného. Ale zase pokaždé mu vyhovět, také nevím,zda je to správné.
Za měsíc máme odjíždět do Krkonoš. Už teď hlásí, že nepojede. Zkouším to podobrém, že by mi udělal radost, kdyby jel, že se tam těším, atd. On zas, že bych mu já udělala radost, kdybych nejela,atd.
Říkám si, jestli je správné dovolenou zrušit, či situaci třeba vyhrotit tak, že ho nechám hlídat babičče a odjedeme bez něj. Bylo by to asi pro nás oba velmi náročné, jsme pořád spolu. (nechodí ani do školky, protože jsem nechtěla,aby měl pocit, že když se nám narodilo miminko, že jej odstrkuji). A zase nechci, aby měl dovolenou, jako za trest, že tam musí jet.
Prosím, poraďte mi, jak na tuto situaci.
Předem děkuji za Vaši odpověď.
S pozdravem
Michala
V její náručí
