Otázka
Odpověď
Re:Rozvod
7.5.2006 15:25:52 Elen Brabcová
Ach jo, Pavlo,
žádná jednoduchá situace… Vypadá to, že manžel je s Vámi jako s milenkou – ženou - spokojen, jen ho nějak netěší rodinný život. Protože to nijak zvlášť nerozvádíte, nejsem schopná brát v potaz víc, než jste napsala – žijete svou prací a jste často naštvaná (možná upracovaná, možná vysílená, možná máte málo událostí, které by Vás nabyly energií…) Chápu, že realita je nejspíš složitější…
Chodí teď manžel domů jen za milenkou nebo i za dětmi? Jste schopná rozšifrovat další příčiny jeho nespokojenosti, je schopen o nich mluvit sám…?
Vycházejte ve svých krocích (rozvodový soud) především z toho, co sama od svého života a budoucnosti chcete: pokud jste s rodinným životem spokojená a nemáte žádné zásadnější výhrady k soužití s manželem – důvod k rozvodu, tady není (absence intimního styku) a možná i neoddělené finanční hospodaření (soud v takovém případě manželství nerozvede, jen proběhne svěření dětí do péče, v případě nedohody s manželem Vám soud může nabídnout – nebo si můžete zažádat - o mediátora – člověka, který mezi Vami a manželem zprostředkuje akceptovatelnou dohodu). Škoda, že ve Vašem dotazu není žádná zmínka o momentální úpravě péče o děti – staráte se stále oba nebo máte nějakou dohodu…
Máte nejspíše pravdu v tom, že pokud se oba budete snažit, mohlo by být Vaše manželství i pro manžela přijatelnější. Ale nějak mi uniká, proč manžel nechce…? Má už nějaký jiný vztah? Pokud totiž opravdu nechce jen a pouze rodinu, pokud chce výhradně absolutní svobodu nebo má nějakou jinou ženu a Vy jste pro něj jen prostředek k uspokojení nějaké potřeby, pak to budete nejspíš muset celé uchopit jinak… Odpovědět si na otázky: chci být doživotní pečovatelka o jeho děti a doživotní milenka? Co za to dostanu? Lásku? Bezpečí? Materiální zabezpečení?
Zkuste se opravdu spíš zamyslet nad svými potřebami. Píšete o zaměstnání, dětech, manželovi, rodičích. Nepíšete o sobě a svých potřebách. Jaké jsou? Jaké máte životní plány? Jak má Váš život vypadat za pět, za deset, za dvacet let? Potřebujete ke své spokojenosti nějakou jinou osobu ve svém životě – nějakou "jistotu" v podobě muže, rodičů…?
K Vaší otázce: Určitě jsem se s únikem dospělých lidí z nějakého systému, který prožívají, setkala. Bohužel, z nepochopitelného důvodu to většinou dopadá tak, že ten kdo unikne, je šťastnější a ten který to akceptuje, se pomalu sklání pod tíhou starostí, které řeší i za druhého. A proto Vám dost důrazně radím, začněte u sebe – navštivte psychologa, poradnu, psychoterapeuta…někde začněte. Můžete třeba i zjistit, že jste osobnost, které dosavadní způsob života vyhovuje, důležité je, abyste věděla, že jste si vybrala podle svého i Vy, ne jen Váš manžel a věděla, že jste šťastná.
Elen
žádná jednoduchá situace… Vypadá to, že manžel je s Vámi jako s milenkou – ženou - spokojen, jen ho nějak netěší rodinný život. Protože to nijak zvlášť nerozvádíte, nejsem schopná brát v potaz víc, než jste napsala – žijete svou prací a jste často naštvaná (možná upracovaná, možná vysílená, možná máte málo událostí, které by Vás nabyly energií…) Chápu, že realita je nejspíš složitější…
Chodí teď manžel domů jen za milenkou nebo i za dětmi? Jste schopná rozšifrovat další příčiny jeho nespokojenosti, je schopen o nich mluvit sám…?
Vycházejte ve svých krocích (rozvodový soud) především z toho, co sama od svého života a budoucnosti chcete: pokud jste s rodinným životem spokojená a nemáte žádné zásadnější výhrady k soužití s manželem – důvod k rozvodu, tady není (absence intimního styku) a možná i neoddělené finanční hospodaření (soud v takovém případě manželství nerozvede, jen proběhne svěření dětí do péče, v případě nedohody s manželem Vám soud může nabídnout – nebo si můžete zažádat - o mediátora – člověka, který mezi Vami a manželem zprostředkuje akceptovatelnou dohodu). Škoda, že ve Vašem dotazu není žádná zmínka o momentální úpravě péče o děti – staráte se stále oba nebo máte nějakou dohodu…
Máte nejspíše pravdu v tom, že pokud se oba budete snažit, mohlo by být Vaše manželství i pro manžela přijatelnější. Ale nějak mi uniká, proč manžel nechce…? Má už nějaký jiný vztah? Pokud totiž opravdu nechce jen a pouze rodinu, pokud chce výhradně absolutní svobodu nebo má nějakou jinou ženu a Vy jste pro něj jen prostředek k uspokojení nějaké potřeby, pak to budete nejspíš muset celé uchopit jinak… Odpovědět si na otázky: chci být doživotní pečovatelka o jeho děti a doživotní milenka? Co za to dostanu? Lásku? Bezpečí? Materiální zabezpečení?
Zkuste se opravdu spíš zamyslet nad svými potřebami. Píšete o zaměstnání, dětech, manželovi, rodičích. Nepíšete o sobě a svých potřebách. Jaké jsou? Jaké máte životní plány? Jak má Váš život vypadat za pět, za deset, za dvacet let? Potřebujete ke své spokojenosti nějakou jinou osobu ve svém životě – nějakou "jistotu" v podobě muže, rodičů…?
K Vaší otázce: Určitě jsem se s únikem dospělých lidí z nějakého systému, který prožívají, setkala. Bohužel, z nepochopitelného důvodu to většinou dopadá tak, že ten kdo unikne, je šťastnější a ten který to akceptuje, se pomalu sklání pod tíhou starostí, které řeší i za druhého. A proto Vám dost důrazně radím, začněte u sebe – navštivte psychologa, poradnu, psychoterapeuta…někde začněte. Můžete třeba i zjistit, že jste osobnost, které dosavadní způsob života vyhovuje, důležité je, abyste věděla, že jste si vybrala podle svého i Vy, ne jen Váš manžel a věděla, že jste šťastná.
Elen