Problémy s přítelem

Mila pani doktorko,

prosim o radu, problem se mozna zda banalni ve srovnani s ostatnimi, kteri uz maji rodinu a resi uplne jine zalezitosti, ale ja se obavam, ze mozna tak daleko nedospejeme, pokud to totiz bude takhle pokracovat, nevim, jak dlouho to vydrzim. Jsme s pritelem oba zamestnani, ja ucim,dojizdim, takze byvam dost vycerpana,a nevydelavame si moc ponevadz nemame stale misto. Pritel ma malinky jednopokojovy bytecek, muj je o neco malo vetsi. Tak se tedy nastehoval ke mne, bydlime spolu, svuj byt si jeste drzi ponevadz by u me nemel kam dat knihy. Problem je ten ze se muzeme videt v tydnu jen po praci a to je u mne mezi osmou a pul desatou vecer, kdy byvam konecne doma po svych vecernich kurzech (ucim ale i nektere dny rano, mam to dost rozhazene). Situaci si lze predstavit takhle: pritel prijde, sedne si, zacne povidat, veceri, je totiz vecerni clovek a ja uz sotva lezu. Posloucham, povidame si, jinak se urazi. Nevim, jestli to budete chapat, ze si proste nelehnu, jenze on si zaklada na to ze se bude chodit spolecne spat a jinak to nejde, ze pry jinak za mnou vubec chodit nebude. Postavil mi takove ultimatum. A ja rano brecim unavou a v praci delam chyby. On je potom urazeny. Pokousela jsem se o tom diskutovat, jsme oba vysokoskolaci, rozebirali jsme to ze vsech stran jenze reseni zadne. Snazim se rano zatnout zuby on me jinak tresta a my se mame hrozne radi a me to tak boli kdyz se mnou nemluvi. Jen takovy ten tvrdohlavy komplikovany clovek se kterym nehnete kdybyste se na hlavu postavila. Nevim co delat, rikam si ze to nic neni jak budeme resit horsi veci az budeme mit rodinu? Poradte jakym zpusobem s nim mam komunikovat prosim Lenka