Re:Vztekání a trucování

Moc Vás zdravím Jano. Podle mého názoru je zapotřebí se podívat na celou situaci ze dvou úhlů. První je reakce Jáchyma - co s tím a druhý úhel je možná vaše rozpoložení v tu chvíli, kdy se taková situace stane.
Začnu vámi. Pokud máte v sobě pocit, že nevíte, co s ním, máte z něčeho velkou radost, máte z něčeho lítost, někdy možná cítíte i naštvání ...
chvilku s tím pracujte. Třeba to Jáchymovi řekněte, že si zase sedl na vozovku, ale že vám to vadí, z té vozovky ho berete, protože máte strach, že ho přejede nějaké auto, dáte ho vedle vozovky na trávu, tam si sednete vedle něho a počkáte až bude po vzteku ... Čili to první doporučení je, aby se z vás ten pocit, který může i Jáchym cítit, dostal, abyste ho komunikovala.
Pokud je Jáchym tvrdohlavý, zkuste v tom hledat klady, které z toho pramení.
Možná jeho houževnatost, píle ... Na druhou stranu si spolu s manželem řekněte, co vám vadí, když Jáchym dělá a neustupte z toho, vytrvejte ve vašem výchovném přístupu, pokud ho považujete za správný.
Pokud se tedy vztekne, nechejte z něj vztek odeznít. Nedopusťte, aby si ubližoval, aby házel věci kolem sebe a tak mohl někoho zranit nebo si něco udělat. Zkuste s ním mluvit o jeho reakcích, ale určitě až potom, až bude v klidu. Najděte způsob, který by byl přijatelný pro vás i pro něj. Hodně věci komentujte, aby jim i on porozuměl. Pokud např. nechce vystoupit z auta, komentujte, že je to teď potřeba, protože ... Aby věděl důvod. Pak musí jít s vámi, nechcete ho nechat samotného v autě ... Zkuste dělat kompromisy.
Pokud nekomunikuje, dejte mu jasně najevo - vaší komunikací - že vy s ním mluvit chcete, dáváte mu čas, aby si to rozmyslel a přišel za vámi až bude chtít i on s vámi mluvit. V některých případech tato vstřícnost z vaší strany a naopak možnost volby ze strany dítěte pomáhá.
Uvidíte. Myslete prosím i na svoji psychohygiënu, abyste to vydržela, zvládla ...

Držím vám moc palce Ilona Špaňhelová