Otázka
Odpověď
Zadrhávání
4.9.2006 9:15:49 Katka z Moravy
Dobrý den paní doktorko!
Je mi 28 let. Po narození mi zjistili roztěp horního patra, ve dvou letech jsem byla na operaci v Brně na plastické chirurgii (jestli se dobře pamatuji). chodila jsem k dětskému logopedovi. A mám vrozenou deformaci nosní přepážky. Teď k mému problému. Při mluvení se zadrhávám, mluvím tzv. přes nos, jsem-li nervózní a mám mluvit s cizími lidmi není mi skoro rozumět. mám-li říct číslovky od třiceti a víš (v obchodě atd.) mám obrovský problém to vyslovit správně. Jsem introvert a tím že trpím vadou řeči ně to i izoluje od společnosti. Jsem-li ve společnosti a chtěla se zapojit do diskuze, nejsem-li si jista, že bych to zvládla říct bez chyby, radši si to rozmyslím neřeknu to a nechám si to pro sebe. Jsou i dny kdy je to v celku v pohodě, ale mě to na sebedůvěře nepřidá. Mám již 3letého Filípka a když mu chci něco rychle povědět nebo vynadat, tak na mě někdy kouká, co mu jsem mu to vlastně povídala a já znervózním, já sama sebe se ptám, jestli mi vůbec ten kluk rozuměl-pochopil. Nedávno, když byla u nás babička(má tchýně)povídala mému manželovi ať s Filípkem teď hodně mluví. Ptali jsme se proč! Povídá:" Fífa je ve věku, kdy by se měl naučit hezky-správně mluvit. Že špatně mluvím. Tohle mě srazilo na kolena, moc mě to mrzelo. Naštěstí manžel se zachoval skvěle, zastal se mě a řekl, že se moc snažím. Věřte mi, mluvim s ním hodně čtu knížky, moc se snažím a hlídám se.
Filda je moc šikovný kluk, mluví hodně a je mu rozumět, někdy se i zeptá jestli rozuměl správně co jsem mu povídala. Jsem z toho nervózní i kvůli zaměstnání. cítím to jako svůj hendikep. Pomůžete mi, sama to nezvládnu, nejsem s tím vůbec smířená. Děkuji za jakoukoliv odpověď. Katka
Je mi 28 let. Po narození mi zjistili roztěp horního patra, ve dvou letech jsem byla na operaci v Brně na plastické chirurgii (jestli se dobře pamatuji). chodila jsem k dětskému logopedovi. A mám vrozenou deformaci nosní přepážky. Teď k mému problému. Při mluvení se zadrhávám, mluvím tzv. přes nos, jsem-li nervózní a mám mluvit s cizími lidmi není mi skoro rozumět. mám-li říct číslovky od třiceti a víš (v obchodě atd.) mám obrovský problém to vyslovit správně. Jsem introvert a tím že trpím vadou řeči ně to i izoluje od společnosti. Jsem-li ve společnosti a chtěla se zapojit do diskuze, nejsem-li si jista, že bych to zvládla říct bez chyby, radši si to rozmyslím neřeknu to a nechám si to pro sebe. Jsou i dny kdy je to v celku v pohodě, ale mě to na sebedůvěře nepřidá. Mám již 3letého Filípka a když mu chci něco rychle povědět nebo vynadat, tak na mě někdy kouká, co mu jsem mu to vlastně povídala a já znervózním, já sama sebe se ptám, jestli mi vůbec ten kluk rozuměl-pochopil. Nedávno, když byla u nás babička(má tchýně)povídala mému manželovi ať s Filípkem teď hodně mluví. Ptali jsme se proč! Povídá:" Fífa je ve věku, kdy by se měl naučit hezky-správně mluvit. Že špatně mluvím. Tohle mě srazilo na kolena, moc mě to mrzelo. Naštěstí manžel se zachoval skvěle, zastal se mě a řekl, že se moc snažím. Věřte mi, mluvim s ním hodně čtu knížky, moc se snažím a hlídám se.
Filda je moc šikovný kluk, mluví hodně a je mu rozumět, někdy se i zeptá jestli rozuměl správně co jsem mu povídala. Jsem z toho nervózní i kvůli zaměstnání. cítím to jako svůj hendikep. Pomůžete mi, sama to nezvládnu, nejsem s tím vůbec smířená. Děkuji za jakoukoliv odpověď. Katka