Re:Problém s mámou

Lucko,
doufám, že chápu Váš probém správně - ani milovaná jako dcera, ani rovnoprávná, jako kamarádka... Pokud jsem se trefila, zkuste tento výrok někdy na svoji matku použít...
Sebevražda je únik, věřte mi.
Nenarodila jste se proto, abyste před problémy utíkala, ale proto, abyste byla smysluplným článkem řetězu... Je na Vás, co zvolíte, na třináct let je únik předčasný, patrně jste si zatím nestihla vyzkoušet svou životní sílu, možná, když se do toho obujete, mnoha lidem pomůžete...
Praktické rady: přestřihnout "pupeční šňůru" je bolestné - někdy víc pro matky, jindy ovšem pro děti. Jenže radikální kroky přináší taky radikální reakce protistrany. Co kdybyste zkusila maminku otužovat: nepřijdu v osm, ale v devět a to v pořádku!, do půl desáté budu v posteli... A za půl roku udělala další krok?...
Taktéž na vaření a uklízení jste nejspíš schopny se dohodnout - dnes já uvařím tohle a tohle a ty zítra tohle? (samozřejmě musíte přihlížet k vhodnosti a chuti jednotlivých členů rodiny a hledat kompromis). Úklid? - dnes půjdu s Terezkou do ZOO, abys měla čas uklidit a také si odpočinout... - věřte, až sama budete mít rodinu, tak Vám to maminka nejspíš oplatí...
Víte, nikdo nežije "špatně" schválně. Většina lidí se snaží dělat to nejlepší, co ze sebe vydolují. Možná existujete právě proto, abyste ostatním lidem pomohla najít kompromisy a nové úhly pohledu na jejich život.
Je Vám těžko... Je Vám třináct a máte na své pocity o neporozumění ostatních právo ještě několik let (zažívá to každý a většina právem). Přesto si myslím, že máte v sobě mnohem více síly a porozumění pro ostatní, než Vaše okolí. A je na Vás, zdali se budete litovat nebo zkusíte změnit něco, co by se druhým možná nepodařilo...
Dejte o sobě vědět
Elen