Otázka
Odpověď
Jak sdělit dítěti, že budeme mít miminko
14.12.2006 12:50:16 tehotna, nevlastni holka 8 let
Dobry den,
moc se omlouvam a doufam ze dostanu odpoved. Jsem vdana a uz dva roky ziji s manzelem a jeho 8 letou dcerou. Jeji matka umrela (alkohol) a diteti se nedostalo radne vychovy. I kdyz nazor na to co to je muze byt rozlisny. Vztahy jsou pomerne dobre ale nejsou idealni. Mezi nami neni velka laska, mala nema spoustu naviku (necisti si zuby, lze, je neporadna, nedbala atd). I kdyz jsme spoustu veci spolu zvladli a naucili se, jsou veci ktere proste nezvladame. Poradek neni dulezity, higiena take ne a v takove chvili proste zalze. Jako by rikala "je mi to jedno, nechte me na pokoji a nic po me nechtejte". Povidani, vysvetlovani nepomohlo. Ted me trapi to ze jsem tehotna a ze by se to mali melo rict vcas a nejak ji na to pozitivne pripravit a naladit a ja se bojim jeji reakce. Uz par krat rekla ze si nepreje zadne mimino a ze to neni treba, ze si tim jen "zhorsim zivot" (ja). Na druhou stranu mam obavy i jak bude reagovat az dite bude na svete a budou spolu vyrustat. Mala ma svuj pokojik, dle jejiho prani zarizen, v kterem je ovsem stasny binec. Nikdy predtim ho nemela, spala s mamou v postli. A ted po tom co se zvykla ze ho ma a ze je jeji, se o to bude muset s nekym delit (ja vim ze ted je brzy, ale do te doby by jsme meli zvladnout udrzovat poradek). Bohuzel jsem na vasem sajtu nedokazala najit odpoved na podobne tema, a ani rodinu nebo maminku ktera je v podobne situaci. Tak jsem se rozhodla napsat Vam.
Predem dekuji
moc se omlouvam a doufam ze dostanu odpoved. Jsem vdana a uz dva roky ziji s manzelem a jeho 8 letou dcerou. Jeji matka umrela (alkohol) a diteti se nedostalo radne vychovy. I kdyz nazor na to co to je muze byt rozlisny. Vztahy jsou pomerne dobre ale nejsou idealni. Mezi nami neni velka laska, mala nema spoustu naviku (necisti si zuby, lze, je neporadna, nedbala atd). I kdyz jsme spoustu veci spolu zvladli a naucili se, jsou veci ktere proste nezvladame. Poradek neni dulezity, higiena take ne a v takove chvili proste zalze. Jako by rikala "je mi to jedno, nechte me na pokoji a nic po me nechtejte". Povidani, vysvetlovani nepomohlo. Ted me trapi to ze jsem tehotna a ze by se to mali melo rict vcas a nejak ji na to pozitivne pripravit a naladit a ja se bojim jeji reakce. Uz par krat rekla ze si nepreje zadne mimino a ze to neni treba, ze si tim jen "zhorsim zivot" (ja). Na druhou stranu mam obavy i jak bude reagovat az dite bude na svete a budou spolu vyrustat. Mala ma svuj pokojik, dle jejiho prani zarizen, v kterem je ovsem stasny binec. Nikdy predtim ho nemela, spala s mamou v postli. A ted po tom co se zvykla ze ho ma a ze je jeji, se o to bude muset s nekym delit (ja vim ze ted je brzy, ale do te doby by jsme meli zvladnout udrzovat poradek). Bohuzel jsem na vasem sajtu nedokazala najit odpoved na podobne tema, a ani rodinu nebo maminku ktera je v podobne situaci. Tak jsem se rozhodla napsat Vam.
Predem dekuji