Re:Vyšetření v PPP

Dobrý den Jano,
cílem prvního vyšetření je zjistit, zda skutečně obtíže, pro které je dítě na vyšetření posláno, souvisí s diagnózou LMD (dříve LDE, nověji ADD, ADHD).
Říkám prvního, protože někdy se při podezření na LMD doporučuje z důvodu kolísání výkonu a nálad, a někdy zvýšené unavitelnosti těchto dětí v určitých situacích, rozdělit vyšetření na více „menších kousků“. Ovšem v běžné praxi často není možné to tak udělat.
Většinou celé vyšetření trvá kolem dvou, dvou a půl hodiny, pokud se ale pracovník poradny zaměří jen na některé jevy, podle zprávy, kterou pravděpodobně dostane od paní učitelky, může být kratší.
V další fázi se pak psycholog snaží zjistit, jak se porucha odráží v životě dítěte. Například dítě může mít výrazně nerovnoměrně rozvinuté schopnosti, v některých oblastech může být výborné, např. dobře rozumí a lehko chápe princip matematických operací, ale zvýšená únavnost, impulsivita, horší úroveň pozornosti nebo horší schopnost verbálního vyjadřování, může výrazně komplikovat praktickou použitelnost této schopnosti. Dítě sice dobře rozumí podstatě, ale nebude-li mít právě dobrý den, bude půlka příkladů špatně, protože první sloupec byl na odčítání, a druhý na sčítání, a ono odčítalo dál.
Diagnostický postup by měl být v případě dětí s LMD individualizovaný, tedy poněkud odlišný u jednotlivých dětí, podle toho, co v průběhu základního vyšetření vystoupí do popředí, se psycholog může dále zaměřit u jednotlivých případů poněkud odlišně.
V zásadě Vás, jako rodiče čeká anamnestický rozhovor. Zachycuje vývoj dítěte, od období těhotenství. Údaje, které poskytnete, mohou pomoci v porozumění tomu, jak porucha vznikla, i tomu, jakou podobu má u konkrétního dítěte. Dále se mluví o tom, jak Vy, jako rodiče své dítě vnímáte, o tom, co mu podle Vás dělá potíže, co mu jde, o tom, s čím jste spokojeni, a co naopak vnímáte jako nápadné, nepříjemné, nebo si s tím nevíte rady. Také se mluví o rodinných vztazích a důležité také bývá porozumět životnímu stylu rodiny, dovědět se něco o „rodinné atmosféře“, která bývá v jednotlivých rodinách hodně odlišná, a její poznání také usnadňuje možnost porozumění dítěti. Děti s LMD mohou být výrazně rychlé, jiné ale naopak výrazně pomalé, dělá-li se rodinná anamnéza před vyšetřením dítěte, což ale nemusí být pravidlo, mohou údaje od Vás pomoci, aby psycholog ve chvíli, kdy začne s dítětem mluvit, už trochu „věděl s kým mluví“, a snadněji navázal kontakt.
U dítěte se podle potřeby a zaměření vyšetření používá řada testů a hodně se dá odvodit také z chování dítěte během vyšetření. Většinou se zjišťuje úroveň rozumových schopností a jejich rozložení, při tomto testu se v některých úlohách zjišťuje, zda dítě má vědomosti a dovednosti, které odpovídají věku nebo ročníku, který navštěvuje ve škole, dále se zjišťuje úroveň motorických dovedností a schopností, úroveň zrakového a sluchového vnímání a rozlišování, vyšetřuje se řeč, pozornost, paměť. Některé testy jsou slovní, ale často se používají různé „stavebnice“, kostky, obrázky, dítě něco povídá o obrázcích, které vidí, nebo samo něco nakreslí.
Podle mého názoru je dobré dítě informovat, že jdeme na nějaké vyšetření nebo testy, ale formulovat to tak, aby se dítě nebálo, ani to nebralo jako za trest. Spíš něco jako, jdeme tam, abychom se dověděli, co…, abychom se poradili jak….
Někdy jsou rodiče s dítětem odesláni na nějaké další odborné vyšetření, např. zraku, sluchu, na neurologii.
Přeju, ať to dobře proběhne
Mgr. Silvie Nedvědová