Otázka
Odpověď
Dcera z manželova prvního manželství
5.2.2007 16:32:28 Romana
Dobrý den,
nacházím se v této situaci: s manželem se známe téměř 4 roky, z toho jsme půl roku manželé. Manžel má z prvního manželství dceru (nyní téměř šestiletou).
Do jejích dvou let bydleli ve společné domácnosti. Od jejích tří let se jeho dcera s ním i se mnou stýkala. Matka bohužel stále kladla různé překážky a celou situaci hrotila čím dál více tak, že nebylo možné se s dcerou nadále stýkat.
Manžel doufal, že se situace časem uklidní, bývalá manželka přestane prostřednictvím dítěte škodit a bude možná domluva. Bohužel se tak nestalo a čas pokročil.
Nyní se manžel snaží navázat znovu styk s dcerou prostřednictvím soudu (s bývalou manželkou se nepodařilo jakkoliv dohodnout).
Mám obavy, v jakém psychickém stavu k nám začne dcerka docházet. Zda ji nebude matka na víkend u nás "připravovat" stejně jako před třemi lety. Jakým způsobem máme dcerce vysvětlit, že jí nechceme ubližovat, ani mamince ukradnout a máme ji rádi, když je jí z druhé strany zjevně tvrzen opak? :(
Připravili jsme pro ni pěkný pokojíček, plánujeme výlety, zábavu, apod. ... ale bude-li dítě matkou pravidelně "zpracováváno" a negativně ovlivňováno, bude toto všechno naše snažení k ničemu, když k nám dítě bude chodit naprosto psychicky vydeptané, ustrašené, uplakané, nejisté a s hlavou plnou strašáků, co všechno se jí u nás stane špatného.
Nechci, aby malá procházela tímto šíleným psychologickým tlakem. Ale jak tomu můžeme zabránit?
Malé se u nás nikdy nestalo nic špatného, proč by k nám měla chodit uplakaná. Neumím si představit, jak ji asi matka na víkend u nás "připravovala", když nám vždy předala dítě naprosto vystresované, uplakané, nejisté, roztěkané, bojácné ...
Opravdu je mi toho děvčátka líto.
Prosím poraďte - děkuji mockrát.
nacházím se v této situaci: s manželem se známe téměř 4 roky, z toho jsme půl roku manželé. Manžel má z prvního manželství dceru (nyní téměř šestiletou).
Do jejích dvou let bydleli ve společné domácnosti. Od jejích tří let se jeho dcera s ním i se mnou stýkala. Matka bohužel stále kladla různé překážky a celou situaci hrotila čím dál více tak, že nebylo možné se s dcerou nadále stýkat.
Manžel doufal, že se situace časem uklidní, bývalá manželka přestane prostřednictvím dítěte škodit a bude možná domluva. Bohužel se tak nestalo a čas pokročil.
Nyní se manžel snaží navázat znovu styk s dcerou prostřednictvím soudu (s bývalou manželkou se nepodařilo jakkoliv dohodnout).
Mám obavy, v jakém psychickém stavu k nám začne dcerka docházet. Zda ji nebude matka na víkend u nás "připravovat" stejně jako před třemi lety. Jakým způsobem máme dcerce vysvětlit, že jí nechceme ubližovat, ani mamince ukradnout a máme ji rádi, když je jí z druhé strany zjevně tvrzen opak? :(
Připravili jsme pro ni pěkný pokojíček, plánujeme výlety, zábavu, apod. ... ale bude-li dítě matkou pravidelně "zpracováváno" a negativně ovlivňováno, bude toto všechno naše snažení k ničemu, když k nám dítě bude chodit naprosto psychicky vydeptané, ustrašené, uplakané, nejisté a s hlavou plnou strašáků, co všechno se jí u nás stane špatného.
Nechci, aby malá procházela tímto šíleným psychologickým tlakem. Ale jak tomu můžeme zabránit?
Malé se u nás nikdy nestalo nic špatného, proč by k nám měla chodit uplakaná. Neumím si představit, jak ji asi matka na víkend u nás "připravovala", když nám vždy předala dítě naprosto vystresované, uplakané, nejisté, roztěkané, bojácné ...
Opravdu je mi toho děvčátka líto.
Prosím poraďte - děkuji mockrát.