Otázka
Odpověď
Re: Neposlouchá
11.6.2007 9:28:29 Ilona Špaňhelová
Milá Gábino,
vnímám z vašeho mailu, že je vaše dcera vytrvalá a zkouší. Nebojte se, jednou přestane dělat to, co popisujete, jen nevíme kdy. Mé doporučení je:
vytrvejte. Vytrvejte v tom, že k ní přijdete, vysvětlíte jí danou věc, proč nemá ... Pak ji odvedete třeba k něčemu jinému, něco jiného jí ukážete. Ona zřejmě stejně k dané věci, kterou jste zakázala, přijde nebo přileze a bude to zkoušet znovu. Dcera v 11 měsících má velmi dobře vnímat, co znamená vaše nenene. Zkuste si s někým dospělým, kdo bude u vás v tu chvíli, kdy jí tento pokyn dáváte, říct, zda vaše nenene je takové, že se skloníte před dceru, díváte se jí do očí, jasně se změní vaše intonace hlasu, váš výraz ve tváři bude takový, že jste vážná, možná se zlobíte, není tam ani trochu příznak úsměvu. Zkuste si dát s někým takovou zpětnou vazbu, abyste věděla, že je vaše sdělení nene dcerou bráno jako opravdové ne. Také si zkuste, když byste v pokoji nebyla, zda dcera bude stejně sahat po věcech, které nesmí. Někdy totiž děti potřebují "obecenstvo" a spíše to dělají za přítomnosti někoho.
Zkuste si také s manželem říct, zda není věcí, které ji lákají kolem ní, příliš. Nějakou jí určitě nechte, ale zkoumejte, aby jich nebylo moc. Pokud jí něco zakážete, nerozumí ještě tomu, že jí řeknete danou věc dvakrát, neumí počítat a je to pro ni nesrozumitelné. Když je něco ne a ona to nesplní, doporučuji, abyste k té věci za ní přišla, jasně jí ještě jednou nenene řekla, udělala třeba krátký komentář, proč ne (nebude rozumět slovnímu spojení, ale pochopí, že jí něco říkáte, že to tedy není drastické a autoritativní ne). Pak doporučuji zabavit ji něčím jiným (ale až po "dokončení krátkého výkladu o dané věci").
Pokud ji někdy plácnete, z mého pohledu to nevadí. Plácnutí by ale nemělo být takové, kdy plácnete, že už nevíte, co by. Nemělo by být také jako reakce autority, která si dokazuje moc tímto plácnutím. Čili když plácnete, pak proto, že jste si jistá a klidná, že to máte použít, dala jste před tím jasné varování. Plácnutí by měla dcera jasně cítit (např. na ručičce nebo zadečku). Plácnout máte jen jednou. Pokud se malá začne smát, doplňte to slovním - zlobím se, protože jsi sáhla ..., já jsem říkala nenene...
Držím vám moc palce Ilona Špaňhelová
vnímám z vašeho mailu, že je vaše dcera vytrvalá a zkouší. Nebojte se, jednou přestane dělat to, co popisujete, jen nevíme kdy. Mé doporučení je:
vytrvejte. Vytrvejte v tom, že k ní přijdete, vysvětlíte jí danou věc, proč nemá ... Pak ji odvedete třeba k něčemu jinému, něco jiného jí ukážete. Ona zřejmě stejně k dané věci, kterou jste zakázala, přijde nebo přileze a bude to zkoušet znovu. Dcera v 11 měsících má velmi dobře vnímat, co znamená vaše nenene. Zkuste si s někým dospělým, kdo bude u vás v tu chvíli, kdy jí tento pokyn dáváte, říct, zda vaše nenene je takové, že se skloníte před dceru, díváte se jí do očí, jasně se změní vaše intonace hlasu, váš výraz ve tváři bude takový, že jste vážná, možná se zlobíte, není tam ani trochu příznak úsměvu. Zkuste si dát s někým takovou zpětnou vazbu, abyste věděla, že je vaše sdělení nene dcerou bráno jako opravdové ne. Také si zkuste, když byste v pokoji nebyla, zda dcera bude stejně sahat po věcech, které nesmí. Někdy totiž děti potřebují "obecenstvo" a spíše to dělají za přítomnosti někoho.
Zkuste si také s manželem říct, zda není věcí, které ji lákají kolem ní, příliš. Nějakou jí určitě nechte, ale zkoumejte, aby jich nebylo moc. Pokud jí něco zakážete, nerozumí ještě tomu, že jí řeknete danou věc dvakrát, neumí počítat a je to pro ni nesrozumitelné. Když je něco ne a ona to nesplní, doporučuji, abyste k té věci za ní přišla, jasně jí ještě jednou nenene řekla, udělala třeba krátký komentář, proč ne (nebude rozumět slovnímu spojení, ale pochopí, že jí něco říkáte, že to tedy není drastické a autoritativní ne). Pak doporučuji zabavit ji něčím jiným (ale až po "dokončení krátkého výkladu o dané věci").
Pokud ji někdy plácnete, z mého pohledu to nevadí. Plácnutí by ale nemělo být takové, kdy plácnete, že už nevíte, co by. Nemělo by být také jako reakce autority, která si dokazuje moc tímto plácnutím. Čili když plácnete, pak proto, že jste si jistá a klidná, že to máte použít, dala jste před tím jasné varování. Plácnutí by měla dcera jasně cítit (např. na ručičce nebo zadečku). Plácnout máte jen jednou. Pokud se malá začne smát, doplňte to slovním - zlobím se, protože jsi sáhla ..., já jsem říkala nenene...
Držím vám moc palce Ilona Špaňhelová
V její náručí
