Otázka
Odpověď
Re:Stanovení výživného
2.11.2007 17:43:38 Lucie Hrdá
Dobrý den,
obecně platí, že výše výživného není
určena "jednou provždy a napořád". Pokud se výrazným způsobem změnily (=zvýšily) náklady spojené s výchovou a výživou Vašich dětí (a podle toho, co píšete, tak ano) a navíc o výživném bylo rozhodováno již před poměrně dlouhou dobou, pokud otec dobrovolně nesouhlasí s placením vyšších částek, je třeba podat k soudu návrh na zvýšení výživného. V tomto návrhu samozřejmě můžete sama navrhnout takovou částku, která se Vám vzhledem k novým poměrům zdá přiměřená, nebo toto rozhodnutí můžete ponechat na soudu. Soud však není v žádném případně vázán ani návrhem Vaším, ani budoucím protinávrhem otce dětí. Něco takového jako "průměrné výživné" neexistuje, v jednotlivých oblastech ČR se takovéto částky dokonce výrazně liší. Obecně platí (ust. § 85 odst. 2 zákona o rodině), že rodič přispívá na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Je proto logické, že pokud má rodič vysoký příjem a žádnou jinou vyživovací povinnost, měla by být jeho vyživovací povinnost výrazně vyšší než u rodiče s nízkým příjmem a velkou rodinou.
L. Hrdá
obecně platí, že výše výživného není
určena "jednou provždy a napořád". Pokud se výrazným způsobem změnily (=zvýšily) náklady spojené s výchovou a výživou Vašich dětí (a podle toho, co píšete, tak ano) a navíc o výživném bylo rozhodováno již před poměrně dlouhou dobou, pokud otec dobrovolně nesouhlasí s placením vyšších částek, je třeba podat k soudu návrh na zvýšení výživného. V tomto návrhu samozřejmě můžete sama navrhnout takovou částku, která se Vám vzhledem k novým poměrům zdá přiměřená, nebo toto rozhodnutí můžete ponechat na soudu. Soud však není v žádném případně vázán ani návrhem Vaším, ani budoucím protinávrhem otce dětí. Něco takového jako "průměrné výživné" neexistuje, v jednotlivých oblastech ČR se takovéto částky dokonce výrazně liší. Obecně platí (ust. § 85 odst. 2 zákona o rodině), že rodič přispívá na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Je proto logické, že pokud má rodič vysoký příjem a žádnou jinou vyživovací povinnost, měla by být jeho vyživovací povinnost výrazně vyšší než u rodiče s nízkým příjmem a velkou rodinou.
L. Hrdá
V její náručí
