Špatný vztah s otcem

Dobrý den,
Nikdy by mě nenapadlo že budu někde takto žádat o radu, ale už nevím co si v mé situaci počít. Je mi 18 let a bydlím se svým otcem. Už od mého dětství jsme spolu měli špatné vztahy, ale i přesto jsem po rozvodu rodičů zůstala s ním a bratr u naší matky. Jako dítě mě otec někdy zbil,ale to jsem si vždycky zdůvodnila, že je to takové to výchovné (ovšem nejednalo se o dvě,tři facky). Po rozvodu našich v mých 14 letech to vypadalo,že by se náš vztah mohl i zlepšit, ale iluze dlouho nevydržela. Otcovy nálady se podobají počasí-jednou se s ním dá normálně mluvit a jindy po mně jenom řve. Naše komunikace je celkem omezena na pár frází,jinač si každý hledíme svého. Když má své „špatné“ nálady dokáže se rozčílit nad každou banálností a také mě zmlátit. Teď už to ale za výchovu rozhodně nepovažuji a nehodlám být jeho fackovací panák pro jeho odreagování,ovšem on má pocit,že mě může bít – proč ne..?!?. Před pár dny mě opět fyzicky napadl samozřejmě za pitomost. Odskákala jsem to sice „jen“ s naraženým nosem,ale přesto mě matka odvezla na ambulanci. Teď stojím před rozhodnutím jít na policii nebo sociální úřad, protože v mém věku toto už nepovažuji za výchovu. Chtěla bych se odstěhovat do podnájmu,ale jako studentka 3.ročníku SŠ mám sotva tak na to peníze se uživit a k matce jít nechci – má totiž byt 2+1 a bydlí tam s mým bratrem a přítelem a já jsem zvyklá mít svůj klid, který u nich podstatně chybí. Myslíte, že to má nějaké řešení?Děkuji předem za odpověď...