Poděkování

Milá pani doktorko,
Chtěla bych Vám touto cestou moc poděkovat a ostatním maminkám, které momentálně trošku „zápasí“ s kojením, dodat optimismu. Těhotenství jsem si užívala a pořádně se na mimčo alespoň teoreticky připravovala. Přečetla jsem kdejakou knížku o kojení (také Vaší „Kojení-dar pro život)“, navštěvovala kurzy a do porodnice jsem odjížděla „připravená“. Porod byl nakonec ukončen císařským řezem, ale i tak se mi za pomocí sestřiček podařilo Vojtíka 3.den rozkojit a po týdnu jsem odcházela domů s plně kojeným Vojtíkem. Jaké však bylo moje i manželovo (který byl a je velice aktivním tatínkem a při kojení mi ze začátku asistoval), když nám doma Vojtík téměř nonstop plakal , nepoznával den a noc a do toho přestal 14. den pít. Prostě se nechtěl přisát, ale měl hlad,prso odmítal a pláč se proměnil v celodenní řev a já se přidala taky. Manžel zavolal na Horkou linku kojení, paní primářka jej ochotně vyslechla a jelikož jsme z Prahy, mohli jsme okamžitě přijet. A tak jsme z Krče od paní primářky Paulové odjížděli po dvou hodinách plných porozumění, dobrých rad a praktického výcviku, se spokojeným najedeným Vojtíškem a uklidněnou maminkou. Paní primářka mě naučila jinou polohu kojení a dodala odvahy, jak jednat s „přecitlivělým„ Vojtíkem.
Situace s odmítáním kojení se ještě několikrát zopakovala, Vojtík byl a je opravdu citlivka, ale protože jsem mermomocí kojit chtěla, ve všem, co potřeboval, jsem mu vyhověla. A tak jsme měli období , kdy nesměl být v dohledu při kojení manžel (žárlil potvůrka), kojila jsem taky za zvuku fénu (což ho uklidňovalo) a pouze v určitých polohách. Jindy jsem musela kojit pouze, když Vojtík spal. No pěkně jsme se natrápili. Vůbec jsem nechápala, že někdo může používat kojení jako uklidňujícího prostředku. U nás to spíš byl boj. Stále jsem pročítala tuto poradnu, která mi pomáhala situaci zvládat a používat další zkušenosti. A tak jsem byla zvědava, co bude ve 3 měsících, kdy má hodně maminek krizi a přestává kojit. A opravdu, Vojtík měl opět jedno ze svých odmítavých období (abych do něj alespoň něco dostala, kojila jsem i 1 hodinu) a začal stagnovat na váze. Dětská lékařka (bohužel) jako první pomoc poradila příkrm. Týden jsem odolávala, když ale ani pak Vojtík nepřibral a opět jsem byla vyzvána k láhví, se slzami jsem podlehla. Lahvičku jsem dala jen 2x. Když jsem totiž viděla, jak se po ní kojení ještě více zhoršilo, řekla jsem si, že takhle by jsme skončili kojit úplně do týdne a jen jsme kojila a kojila....a vyhrála jsem. Plně jsem kojila do 6 měsíců. Teď je Vojtíkovi 9měsíců a stále kojíme a je to moc prima (jen kdyby nechtěl i 3x v noci).
Takže chci moc poděkovat paní doktorce za tu vytrvalou snahu se kterou bojuje u nás za podporu kojení, za její odpovědi na rodině.cz, za ochotu, se kterou se věnuje všem maminkám v poradně v Krči. Děkuji, stálo to za to!!!
A ostatní maminky, pokud máte problémy s kojením, vydržte, vše se v dobré obrátí, chce to trpělivost a vůli!

Zdraví Líba