Koktání - 2 roky a 2 měsíce

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila o problému mého dvouletého syna. Můj syn začal velmi brzo mluvit. V sedmém měsíci začal vyslovovat svá první slova (máma, bába, táta, děda..), v patnácti měsících již měl dosti širokou zásobu slov a v 17 měsících začal tvořit první jednoduché věty. V současné době hovoří v celých větách, téměř vždy dobře časuje i skloňuje, rozeznává zápory a někdy opaky - oposita slov. O sobě hovoří jako o"já". Jenže během posledního měsíce začal šíleně koktat. Nejdříve se začal zadrhávat na záporech později na kterémkoli začátku věty. Když zpívá, říká básničku, či odpovídá na mou otázku, tak je to skoro bez problémů, zadrhává, či koktá minimálně (téměř nikdy) ovšem v momentě, kdy mi chce něco sám říct, tak se chudák skoro nevyjádří. Dokonce to sám někdy vzdá, pokud mu to dlouho trvá -(stále opakuje první slabiku slova). Někdy prokoktá celý den už od samého rána, jindy je to celkem v pohodě. Když to začalo, začala jsem si pomalu probírat, jestli neměl v poslední době nějaký stres, jestli se něčeho nelekl, ale na nic jsem nepřišla. Volala jsem samozřejmě své dětské doktorce, ta mi dala doporučení na logopedii, ale bohužel jsem obvolala tři doktorky a každá měla nebližší termín až za (pro mě dlouhý) měsíc.Chtěla jsem se tedy zeptat co s tím? Máte pro mě nějakou radu už teď? Musím podotknout, že sama mluvím docela rychle, takže se teď snažím mluvit pomalu, syna nikdy nepřerušuji a ani ho nenutím, aby to řekl správně. Nechci, aby se cítil nějak vystresovaný - ale nevím, zda dělám dobře.Ještě chci poznamenat, že v rodině se koktání ani zadrhávání nikdy nevyskytlo - já trochu "syslám". V duchu se uklidňuji, že snad je to jen přechodné, že by jinak koktal stále a ne jen někdy (i když teď již velmi často), ale v koutku duše se samozřejmě bojím, aby mu to nezůstalo. Předem moc děkuji za Vaše rady a názory.