Oční tik po nástupu do školky

Dobrý den,

můj syn 4 roky začal chodit do školky na 4 hodiny dopoledne. První den šel rád a těšil se. Když jsem pro něj přišla, řekl, že na něj paní učitelka křičela kvůli oblékání a že už tam nechce. Dalších několik dnů každé ráno křičel a odmítal do školky jít, museli jsme ho vzpuzejícího předat paní učitelce a pak odejít. Pokud jsem s ním zůstala, nepomohlo to, protože v okamžiku loučení přišla stejná scéna. Doma mě pak neustále přemlouval, ať už ho tam nedávám, že se mu tam nelíbí. Hlavně má strach z oblékání, že se na něj učitelky zlobí, když něco nezvládne (např. zapnutí zipu u bundy, někdy si dá obráceně boty) a každé ráno se proto ujišťuje, že bude ošklivě a že nebude muset jít ven. Paní učitelka mně tvrdí, že dětem s oblékáním běžně pomáhají a že na něj nekřičely, chtěly mu prý pomoci a on se tomu bránil, takže vznikl konflikt. Ranní pláč brzo ustal, zůstalo jen neustálé dožadování se, aby do školky nemusel. Stále má strach z oblékání, přidalo se k tomu i to, že se na něj paní učitelka zlobí, když udělá špatně nějaký zadaný úkol (třeba vymalovat obrázek)nebo když utrhne pampelišku na zahradě. Výhoda je, že má ve školce dva stejně staré kamarády a myslela jsem si, že mu to v adaptaci pomůže, ale ani to pro něj důvod proč se do školky těšit. Ve školce se podle učitelek prý přiměřeně zapojuje, reaguje a přes den nepláče. Toto všechno bych považovala za normální adaptační proces a nijak výrazně by mě to neznepokojovalo, ale u syna se teď objevil oční tik (výrazné mrkání) a vždycky se to zhorší s pobytem ve školce. Když byl pár dní nemocný nebo po víkendu tik vymizí a s návratem do školky se znovu objeví. K tomu se přidalo i noční buzení a pláč ze spaní, což dříve nedělal. Školku už nějakým způsobem akceptoval, nepláče při loučení, ví, že tam musí, ale stejně se mu tam nelíbí. Chtěla jsem, aby si zvykl na kolektiv.Sice chodíme často mezi děti (plavání, mateřské centrum, cvičení v Sokole, scházím se s kamarádkami s dětmi), ale všechno absolvuje se mnou. Obecně je hodně citlivý, má problém se sociálním kontaktem a chtěla jsem, aby mu v tom školka pomohla. Zatím se mi zdá efekt opačný, je ještě více úzkostný než před tím, odmítá se nechat hlídat i lidmi, které dříve běžně akceptoval (babička, kamarádka). Nevím, jak se v této situaci zachovat. Bojím se, aby se jeho neurotické projevy školkou neprohloubily a nechtěla bych, aby mu to zůstalo. Četla jsem ve Vašich odpovědích, že čím déle se nějaký tik fixuje, tak je jeho odstranění obtížnější. Pokud tik souvisí se školkou, je správné ho tam nechat? Zdá se mi, že psychická zátěž je pro něj tak velká, že to nedokáže zpracovat. Ještě podotýkám, že v září čekáme miminko, takže jsem chtěla, aby si na školku zvykl už teď.

Děkuji za vaši odpověď