Otázka
Odpověď
Pozdní příchody
5.5.2008 11:59:38 Dana, dcery 8 a 2 roky
Dobrý den,
máme problém s naší osmiletou ( v srpnu devítiletou) dcerou. V létě 2007 jsme se přestěhovali z města na vesnici.Naše dcera si zde našla nové kamarády a chce s nimi chodit sama ven.Vzhledem k tomu, že je vesnička malá s minimálním provozem, jsme jí to dovolili. Prověřili jsme, že umí hodiny a dostala nové náramkové hodinky. Přesto opakovaně chodí domů pozdě. Nejprve jsme to řešili domluvou, jedenkrát dostala na zadek, ale bez efektu. Naposledy přišla domů místo v 16 hod ve čtvrt na osm večer. Řekli jsme jí, že nám dokázala, že na chození ven je ještě malá, a že tedy nemůže chodit sama s kamarády ven. Nevím však jestli byl náš postup správný a jak dlouho máme na zákazu trvat. Po domluvách nás přesvědčovala, že vše chápe a že už to neudělá. Situace s pozdním příchodem se však stále opakuje a chodí stále později. Doma nás s pláčem přesvědčuje, že chápe, že o ni máme strach a nemá to dělat, a že už to nikdy neudělá. Na televizi se nedívá, počítač také používá sporadicky, jediný trest, který se jí může dotknout, je omezit styk s kamarády. Myslíme si však, že kontakt s vrstevníky mimo školu je také důležitý. Poraďte nám prosím, jak máme postupovat a kde děláme chybu.
máme problém s naší osmiletou ( v srpnu devítiletou) dcerou. V létě 2007 jsme se přestěhovali z města na vesnici.Naše dcera si zde našla nové kamarády a chce s nimi chodit sama ven.Vzhledem k tomu, že je vesnička malá s minimálním provozem, jsme jí to dovolili. Prověřili jsme, že umí hodiny a dostala nové náramkové hodinky. Přesto opakovaně chodí domů pozdě. Nejprve jsme to řešili domluvou, jedenkrát dostala na zadek, ale bez efektu. Naposledy přišla domů místo v 16 hod ve čtvrt na osm večer. Řekli jsme jí, že nám dokázala, že na chození ven je ještě malá, a že tedy nemůže chodit sama s kamarády ven. Nevím však jestli byl náš postup správný a jak dlouho máme na zákazu trvat. Po domluvách nás přesvědčovala, že vše chápe a že už to neudělá. Situace s pozdním příchodem se však stále opakuje a chodí stále později. Doma nás s pláčem přesvědčuje, že chápe, že o ni máme strach a nemá to dělat, a že už to nikdy neudělá. Na televizi se nedívá, počítač také používá sporadicky, jediný trest, který se jí může dotknout, je omezit styk s kamarády. Myslíme si však, že kontakt s vrstevníky mimo školu je také důležitý. Poraďte nám prosím, jak máme postupovat a kde děláme chybu.