Otázka
Odpověď
Re:Problémy s psaním
26.3.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den,
byla jsem týden pryč, takže se omlouvám za zdržení.
Podle popisu je možné, že manžel má tzv. dysgrafii - porucha grafického projevu, většinou se týká psaní i kreslení. Je velké štěstí a podle mých zkušeností vzácnost, že se porucha vyskytla v takto čisté podobě, častěji se druží právě s potížemi s osvojováním pravopisu, zmínila jste se ale, že manžel tyto potíže neměl. Někdy souvisí s tzv.LMD, lehkou mozkovou dysfunkcí, o které je toho na Rodině už napsáno docela hodně v diskusních klubech.
Tyto poruchy jsou opravdu často dědičné a prokazatelně častěji se vyskytují u chlapců, než u dívek.
Je také možné takovou poruchu „získat“ při úrazu nebo např. při těžším průběhu porodu, kdy dítě trpí nedostatkem kyslíku nebo dojde k narušení nervových drah. Pak to s dědičností nesouvisí.
„Ošklivé“ psaní spojené s nadměrným pocením rukou by ale také mohlo souviset s velkým napětím, tenzí, která se k určité činnosti váže, a pak by to mohl být podobný mechanismus jako u červenání nebo zakoktávání.
Taky mě ještě napadá možnost nevyhraněné laterality nebo přecvičovaného leváctví
Pohotovost k tenzi v určité situaci by se pak také mohla u Vašeho dítěte objevit, ale konkrétní projev by mohl být odlišný, a intenzita by určitě závisela i na výchovném vedení.
Vy máte pro kreslení a pro činnosti, které vyžadují dovednou ruku nadání, takže dědičnost se může uplatnit i v tomto případě, u jednoho dítěte může převážit to, u druhého to opačné, u dalšího by mohly být schopnosti zase prokombinované úplně jinak.
Rozvíjet se jemná motorika samozřejmě dá, ale jako u všech schopností, do určitých mezí a za určitých podmínek.
Pokud sama ráda kreslíte, máte plus, protože malé děti rády začnou s dospělým dělat činnost, kterou dělá on a která ho viditelně zajímá. Takže v tomto případě hlavně neodrazovat, a nedokonalý kresebný projev nekritizovat, spíš podporovat a chválit, a v nějaké knize o vývojové psychologii si zjistit stadia rozvoje dětské kresby: čárání, „kolečko“, hlavonožec… a případný pozvolnější rozvoj schopností respektovat. Zpočátku je lépe kreslit nebo malovat na svislou plochu a větší formát, nebo i vkleče na zemi, barvičkami, které zanechávají výraznou stopu, aniž by na ně dítě muselo tlačit, a které není nutno bedlivě střežit, aby se nepolámaly nebo nevyschly, takže jsou dobré křídy, pastelky plastikolor, progreso, když se přelomí, jde malovat oběma kousky, nebo tlustší pastelky s nelámavou tuhou uvnitř.
Jemnou motoriku, odmalička nebo pokud dítě nerado kreslí nebo mu nejde držení tužky, lze rozvíjet i modelováním, skládáním obrázků z kousků papíru, tříděním korálků nebo knoflíků podle barev, ale i v kuchyni při vaření, pomáháním při pečení - modelování tvarů z těsta nebo při obalování čehokoli, s následným kreslením prstem do zbytku mouky.
Na precizní vybarvování omalovánek, nebo umísťování relativně mrňavých tvarů písmen na řádky sešitů je dětská ruka zralá v průměru až kolem vstupu do školy. Zralá myslím na té úrovni, aby dítě nemuselo dosažení požadované úrovně řešit právě tím zvýšeným napětím.
Výborné jsou prstové barvy, dá se ale uvařit i hustý škrob a obarvit ho potravinářskou barvou a malovat tím. Napřed ne konkrétní věci, ale třeba jen otiskovat dlaně, míchat barvy na papíře, nabarvit věci, které mají různé tvary a strukturu a zase je otiskovat, něco načmárat, a pak se dívat, co to připomíná a jen třeba přimalovat uši, ocásek…
Důležité je rozvíjet i cit pro rytmus a řazení prvků, takže je možné si při společných činnostech zpívat, aby nám šly pěkně od ruky, ale také, už spíš v předškolním věku, kreslit s doprovodem konkrétního říkadla, náměty někdy bývají ve Sluníčku, jsou ale i v různých sešitech určených pro rozvíjení grafomotoriky a v současné době i v některých písankách.
Myslím, že vždycky je ale důležitější celková pohoda dítěte.
Moc se mi líbilo, že se můžete manželovým písemným projevům spolu smát, a koneckonců máte v něm i příklad, že to dobře dopadlo, i když to psaní prostě nejde.
Ono to psaní se opravdu známkuje jen v počátečních ročnících, a dnes už na některých školách mají děti s touto poruchou, po předchozím potvrzení diagnózy pedagogicko psychologickou poradnou, možnost psát na počítači nebo si zápis do sešitu oxeroxovat od spolužáka a nalepit… O vyšetření může už v předškolním věku zažádat dětský lékař, ale většinou i sami rodiče. Po vyšetření se posílá zpráva do školy a podle vyhlášky min. školství by porucha měla být zohledněna v hodnocení i v metodách výuky.
DYS-centrum Praha požádá kurz rozvoje grafomotorických dovedností, který je určen pro pedagogy, ale i pro rodiče, které toto téma zajímá.
Hodně štěstí
Mgr. Nedvědová
byla jsem týden pryč, takže se omlouvám za zdržení.
Podle popisu je možné, že manžel má tzv. dysgrafii - porucha grafického projevu, většinou se týká psaní i kreslení. Je velké štěstí a podle mých zkušeností vzácnost, že se porucha vyskytla v takto čisté podobě, častěji se druží právě s potížemi s osvojováním pravopisu, zmínila jste se ale, že manžel tyto potíže neměl. Někdy souvisí s tzv.LMD, lehkou mozkovou dysfunkcí, o které je toho na Rodině už napsáno docela hodně v diskusních klubech.
Tyto poruchy jsou opravdu často dědičné a prokazatelně častěji se vyskytují u chlapců, než u dívek.
Je také možné takovou poruchu „získat“ při úrazu nebo např. při těžším průběhu porodu, kdy dítě trpí nedostatkem kyslíku nebo dojde k narušení nervových drah. Pak to s dědičností nesouvisí.
„Ošklivé“ psaní spojené s nadměrným pocením rukou by ale také mohlo souviset s velkým napětím, tenzí, která se k určité činnosti váže, a pak by to mohl být podobný mechanismus jako u červenání nebo zakoktávání.
Taky mě ještě napadá možnost nevyhraněné laterality nebo přecvičovaného leváctví
Pohotovost k tenzi v určité situaci by se pak také mohla u Vašeho dítěte objevit, ale konkrétní projev by mohl být odlišný, a intenzita by určitě závisela i na výchovném vedení.
Vy máte pro kreslení a pro činnosti, které vyžadují dovednou ruku nadání, takže dědičnost se může uplatnit i v tomto případě, u jednoho dítěte může převážit to, u druhého to opačné, u dalšího by mohly být schopnosti zase prokombinované úplně jinak.
Rozvíjet se jemná motorika samozřejmě dá, ale jako u všech schopností, do určitých mezí a za určitých podmínek.
Pokud sama ráda kreslíte, máte plus, protože malé děti rády začnou s dospělým dělat činnost, kterou dělá on a která ho viditelně zajímá. Takže v tomto případě hlavně neodrazovat, a nedokonalý kresebný projev nekritizovat, spíš podporovat a chválit, a v nějaké knize o vývojové psychologii si zjistit stadia rozvoje dětské kresby: čárání, „kolečko“, hlavonožec… a případný pozvolnější rozvoj schopností respektovat. Zpočátku je lépe kreslit nebo malovat na svislou plochu a větší formát, nebo i vkleče na zemi, barvičkami, které zanechávají výraznou stopu, aniž by na ně dítě muselo tlačit, a které není nutno bedlivě střežit, aby se nepolámaly nebo nevyschly, takže jsou dobré křídy, pastelky plastikolor, progreso, když se přelomí, jde malovat oběma kousky, nebo tlustší pastelky s nelámavou tuhou uvnitř.
Jemnou motoriku, odmalička nebo pokud dítě nerado kreslí nebo mu nejde držení tužky, lze rozvíjet i modelováním, skládáním obrázků z kousků papíru, tříděním korálků nebo knoflíků podle barev, ale i v kuchyni při vaření, pomáháním při pečení - modelování tvarů z těsta nebo při obalování čehokoli, s následným kreslením prstem do zbytku mouky.
Na precizní vybarvování omalovánek, nebo umísťování relativně mrňavých tvarů písmen na řádky sešitů je dětská ruka zralá v průměru až kolem vstupu do školy. Zralá myslím na té úrovni, aby dítě nemuselo dosažení požadované úrovně řešit právě tím zvýšeným napětím.
Výborné jsou prstové barvy, dá se ale uvařit i hustý škrob a obarvit ho potravinářskou barvou a malovat tím. Napřed ne konkrétní věci, ale třeba jen otiskovat dlaně, míchat barvy na papíře, nabarvit věci, které mají různé tvary a strukturu a zase je otiskovat, něco načmárat, a pak se dívat, co to připomíná a jen třeba přimalovat uši, ocásek…
Důležité je rozvíjet i cit pro rytmus a řazení prvků, takže je možné si při společných činnostech zpívat, aby nám šly pěkně od ruky, ale také, už spíš v předškolním věku, kreslit s doprovodem konkrétního říkadla, náměty někdy bývají ve Sluníčku, jsou ale i v různých sešitech určených pro rozvíjení grafomotoriky a v současné době i v některých písankách.
Myslím, že vždycky je ale důležitější celková pohoda dítěte.
Moc se mi líbilo, že se můžete manželovým písemným projevům spolu smát, a koneckonců máte v něm i příklad, že to dobře dopadlo, i když to psaní prostě nejde.
Ono to psaní se opravdu známkuje jen v počátečních ročnících, a dnes už na některých školách mají děti s touto poruchou, po předchozím potvrzení diagnózy pedagogicko psychologickou poradnou, možnost psát na počítači nebo si zápis do sešitu oxeroxovat od spolužáka a nalepit… O vyšetření může už v předškolním věku zažádat dětský lékař, ale většinou i sami rodiče. Po vyšetření se posílá zpráva do školy a podle vyhlášky min. školství by porucha měla být zohledněna v hodnocení i v metodách výuky.
DYS-centrum Praha požádá kurz rozvoje grafomotorických dovedností, který je určen pro pedagogy, ale i pro rodiče, které toto téma zajímá.
Hodně štěstí
Mgr. Nedvědová