Re:Problém s chováním

Dobrý den Dano,
vývoj dětí je velmi individuální, a v předškolním věku mohou být mezi dětmi velké rozdíly, a ještě stále to nemusí být důvod k nějakému vážnému znepokojení. A také, jak se děti vyvíjejí často nepravidelně, dlouho nic a pak se jakoby zničehonic objeví více nových dovedností najednou, může se stát, že za půl roku už to bude „jiný kluk“. Také často dítě nějakou dovednost zvládne, pak ji ale dlouho nepoužívá, a chová se jakoby bylo „mladší“, ale za nějakou dobu ji začne užívat znovu a pak už pravidelně a dokáže to tak udělat kdykoli. Tak to bývá i u řeči a kreslení. Dítě může umět použít ve správném spojení jen pár slov, a přitom může mnohem více slovům rozumět. Napřed neví, co by kreslilo, takže chce, abyste mu kreslila Vy, a to se mu líbí. Ale hra s barvami, jejich míchání, pozorování, jaká barva vznikne po smíchání jiných, to může být zajímavá hra, a dítě při ní získá spoustu zkušeností… prstové barvy, vodou rozmývatelné pastelky, tempery, velký balicí papír někde na linoleu, kde nevadí, když se vylije voda, oblečení, které se může umazat…, barevné křídy, s nimiž lze malovat i na beton nebo asfalt…, tak můžete podporovat a rozvíjet tvořivost. Jinak, čárání je v tomto věku ještě v pořádku, další fáze jsou „klubíčka“, pak „hlavonožci“, a podobné útvary, kterým dítě může dávat různá jména, podle barvy, nálady, aktuálních zážitků.
Bohužel ta školka, kterou popisujete asi není příliš tolerantní k odlišnostem v potřebách dětí a koneckonců i rodičů. Pokud paní učitelka říká, „že by to pak bylo ještě horší“, je to asi její zkušenost, ale rozhodně žádná zkušenost nejde zobecnit na stoprocentně všechny děti. Vy, jako maminka znáte své dítě v této době nejlépe, a máte právo říci: ale nám to tak nevyhovuje…, já s ním do té třídy půjdu, my potřebujeme delší čas na to, abychom se rozloučili…, to, že tu s ním teď strávím o něco více času bude mít užitek z hlediska jeho dlouhodobějšího pocitu pohody při docházce do školky… A kdyby se Vám zdálo, že by to paní učitelka nedokázala pochopit, pak bych asi na Vašem místě zkusila hledat jinou školku nebo bych ještě s nástupem do školky počkala. Jestli to pro Vás je z finančního hlediska, případně z hlediska Vaší profese únosné, a můžete ještě zůstat doma, a máte pocit, že by to pro Vás i syna bylo v pohodě, pak myslím, že nevadí, když půjde do školky později.
Pokud by do školky musel, mluvte s ním o tom. Proč ho tam dáváte, že pro něho vždycky zase přijdete, najděte si nějakou knížku nebo dětský časopis, kde jsou na obrázku děti ve školce a povídejte si, co dělají, povídejte mu, jak jste chodila do školky Vy. Že ve školce je určitý řád, pravidla, která by měly dodržovat všechny děti, protože jinak by paní učitelka nemohla tolik dětí uhlídat, a že o ně má starost, aby byly všechny v pořádku… Tak bych zdůvodnila i to čůrání ve stoje, prostě, že se to tak ve školce dělá, je tam takové pravidlo, ale pokud chce sedět doma, tak to nevadí.
V tomto věku si dítě začíná uvědomovat své „já“, a může reagovat různě, často vzdorem a stálým „nechci“, někdy ale také zvýšenou citlivostí, jakou popisujete. Asi bych se snažila předejít tomu, že budu muset na dítě často zvyšovat hlas tím, že předem dítěti řeknu, co od něho očekávám a případně mu pomohu nebo mu řeknu, že kdyby potřeboval nebo mu to bylo příjemné, ráda mu pomohu…
Další inspiraci byste mohla najít ve starších dopisech a odpovědích týkajících se školky nebo dětí tohoto věku.
Také dopis Ilony je moc hezký a jen bych podotkla, že i potřeba stýkat se s druhými dětmi může být u jednotlivých dětí velmi odlišná
Hodně pohody
Mgr. Silvie Nedvědová