Otázka
Odpověď
Manželova dcera z prvního manželství
4.8.2008 16:42:51 Lucie
Dobrý den,
ráda bych se s Vámi poradila o chování manželovy dcery. Je jí čerstvých 6 let, známe se od jejích 4. Náš vztah prošel částečně vývojem. Nejprve byl dobrý, minulé léto (přes prázdniny je týden tady, týden doma, jinak co 14 dní na víkend u nás) ale na mě byla vysloveně ošklivá. Ale takovým nedětským způsobem, mám dojem, že člověka prokoukne do morku kostí a pak udeří na citlivé místo, např. že jsem něco špatně uvařila, že se špatně češu, málo maluji... Já teprve s domácností začínám, jsem nejistá a ona to ví. Také si o mě i o manželovi myslí, že jsme něco méně než ona, zřejmě to slyší doma. Je nafoukaná, rozmazlená, vyžaduje neustálou pozornost, je k nám kritická, hodnotící. Když jí něco zakážeme, říká, že to nevadí, že maminka jí to dovolí, maminka koupí atd. Absolutně se nechová jako dítě, spíš jako malá mrška. Nechci, aby to vypadalo, že ji nemám ráda, hledám si k ní cestu. Zároveň mám ale obavy, aby mě nepřeválcovala, až bude větší, bojím se její puberty. Problémů je více, i co se týče její soustředěnosti, spaní u nás v posteli apod., ale hlavně mě trápí tohle. Manžel si je toho vědom, snaží se ji usměrňovat. S bývalou není možná domluva. Chci se proto zeptat, jakým způsobem se k ní chovat, abych měla autoritu a nesnažila se nám zasahovat do života víc, než jako dítě. A také jak se bránit navádění bývalé proti manželovi.
ráda bych se s Vámi poradila o chování manželovy dcery. Je jí čerstvých 6 let, známe se od jejích 4. Náš vztah prošel částečně vývojem. Nejprve byl dobrý, minulé léto (přes prázdniny je týden tady, týden doma, jinak co 14 dní na víkend u nás) ale na mě byla vysloveně ošklivá. Ale takovým nedětským způsobem, mám dojem, že člověka prokoukne do morku kostí a pak udeří na citlivé místo, např. že jsem něco špatně uvařila, že se špatně češu, málo maluji... Já teprve s domácností začínám, jsem nejistá a ona to ví. Také si o mě i o manželovi myslí, že jsme něco méně než ona, zřejmě to slyší doma. Je nafoukaná, rozmazlená, vyžaduje neustálou pozornost, je k nám kritická, hodnotící. Když jí něco zakážeme, říká, že to nevadí, že maminka jí to dovolí, maminka koupí atd. Absolutně se nechová jako dítě, spíš jako malá mrška. Nechci, aby to vypadalo, že ji nemám ráda, hledám si k ní cestu. Zároveň mám ale obavy, aby mě nepřeválcovala, až bude větší, bojím se její puberty. Problémů je více, i co se týče její soustředěnosti, spaní u nás v posteli apod., ale hlavně mě trápí tohle. Manžel si je toho vědom, snaží se ji usměrňovat. S bývalou není možná domluva. Chci se proto zeptat, jakým způsobem se k ní chovat, abych měla autoritu a nesnažila se nám zasahovat do života víc, než jako dítě. A také jak se bránit navádění bývalé proti manželovi.