Otázka
Odpověď
Re: Nechce být sama ani minutku
9.9.2001 Silvie Nedvědová
Dobrý den Irene,
omlouvám se za pozdní odpověď.
Zvýšená úzkostnost a lpění na přítomnosti rodiče se objevuje u většiny dětí kolem devíti měsíců věku, někdy dříve, někdy později, většinou se dítě projevuje pláčem, když mu rodič mizí z dohledu. Vysvětluje se tím , že dítě dosáhlo určitého stupně zralosti, kdy si již zřetelněji uvědomuje rozdíl mezi známým, ne-známým, a začíná vnímat, že situace, kdy není v dohledu známá, stabilní bytost, která o ně odmalička pečuje, může být potenciálně nejistá až nebezpečná. Toto chování není příznakem tyranie, ale svědčí o tom, že se mezi Vámi vytvořila pevná vazba, jejíž existence je základem pozdější psychické stability. A také svědčí o tom, že Vaše dcerka ví, že svým pláčem může přivolat někoho, kdo jí pomůže zbavit se nepříjemných pocitů, že ví, že z okolního světa může přijít pomoc.
Intenzita hlasových a jiných projevů úzkosti závisí na temperamentu dítěte, u některého dítěte jsou nepatrné, u jiného hodně intenzivní. Po nějaké době, která je ale také u různých dětí různě dlouhá, jde většinou o týdny až měsíce, zase obavy vymizí nebo se aspoň výrazně zmírní.
Pro maminky je ovšem toto období hodně náročné, a z tohoto hlediska je velkým přínosem, když někdo blízký může mamince častěji pomoci.
Pro maminky, které bydlí nebo jsou v častém kontaktu se širší rodinou, a dítě je tedy od malička v pravidelném kontaktu s více lidmi nebývá toto období takovou zátěží, (zase to může přinášet jiné potíže) častěji je vyčerpávající pro maminky, které jsou s dětmi samy nebo mají hodně pracovně vytíženého manžela.
Napadá mě ještě, jestli by se dcerka nedala něčím zaujmout, aspoň po dobu, co jste na záchodě, (tuto potíž uvádí více maminek) a nemusela by sedět v ohrádce, ale třeba u pootevřených dveří na nějaké podložce, kam může později i dolézt. Cinkadla, hudební nástroje, vařečka a hrnec, hlubší krabice a nějaké pro ni zajímavé věci, které může schovávat a zase vyndávat … Nebo, třeba, později by mohla také sedět na nočníčku…
Hodně trpělivosti a tvořivosti
Mgr. Silvie Nedvědová
omlouvám se za pozdní odpověď.
Zvýšená úzkostnost a lpění na přítomnosti rodiče se objevuje u většiny dětí kolem devíti měsíců věku, někdy dříve, někdy později, většinou se dítě projevuje pláčem, když mu rodič mizí z dohledu. Vysvětluje se tím , že dítě dosáhlo určitého stupně zralosti, kdy si již zřetelněji uvědomuje rozdíl mezi známým, ne-známým, a začíná vnímat, že situace, kdy není v dohledu známá, stabilní bytost, která o ně odmalička pečuje, může být potenciálně nejistá až nebezpečná. Toto chování není příznakem tyranie, ale svědčí o tom, že se mezi Vámi vytvořila pevná vazba, jejíž existence je základem pozdější psychické stability. A také svědčí o tom, že Vaše dcerka ví, že svým pláčem může přivolat někoho, kdo jí pomůže zbavit se nepříjemných pocitů, že ví, že z okolního světa může přijít pomoc.
Intenzita hlasových a jiných projevů úzkosti závisí na temperamentu dítěte, u některého dítěte jsou nepatrné, u jiného hodně intenzivní. Po nějaké době, která je ale také u různých dětí různě dlouhá, jde většinou o týdny až měsíce, zase obavy vymizí nebo se aspoň výrazně zmírní.
Pro maminky je ovšem toto období hodně náročné, a z tohoto hlediska je velkým přínosem, když někdo blízký může mamince častěji pomoci.
Pro maminky, které bydlí nebo jsou v častém kontaktu se širší rodinou, a dítě je tedy od malička v pravidelném kontaktu s více lidmi nebývá toto období takovou zátěží, (zase to může přinášet jiné potíže) častěji je vyčerpávající pro maminky, které jsou s dětmi samy nebo mají hodně pracovně vytíženého manžela.
Napadá mě ještě, jestli by se dcerka nedala něčím zaujmout, aspoň po dobu, co jste na záchodě, (tuto potíž uvádí více maminek) a nemusela by sedět v ohrádce, ale třeba u pootevřených dveří na nějaké podložce, kam může později i dolézt. Cinkadla, hudební nástroje, vařečka a hrnec, hlubší krabice a nějaké pro ni zajímavé věci, které může schovávat a zase vyndávat … Nebo, třeba, později by mohla také sedět na nočníčku…
Hodně trpělivosti a tvořivosti
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
