Otázka
Odpověď
Re:Malý tyran
11.9.2001 Silvie Nedvědová
Dobrý den Moniko,
někdy mohou pomoci i docela „obyčejné“ věci, jako třeba, nabídnout, že vezmete děti na zajímavý výlet, zorganizovat návštěvu u jiné rodiny s dětmi, kde bude moci být i Vaše sestra s dětmi, a přijímá-li Vaši společnost jako podpůrnou, tak Vy s ní, jako „pomocný dozor“ nebo společné aktivity se širší skupinou lidí… Prostě pomoci trochu otevřít obzor, aby měl Nikita příležitost vidět, že v jiných rodinách to třeba chodí trochu jinak, že jak dospělí, tak děti se mohou chovat navzájem různě… Nikita už je dost velký, pomoci mu najít třeba nějaký kvalitní zájmový nebo sportovní oddíl, se kterým by mohl jezdit na výlety a opět získat nové zkušenosti s mezilidským chováním.
I kdyby nestála sestra o kontakty se širší skupinou lidí, než děti doma hlídat, může být užitečnější, vymyslet a nabídnout jim nějaké zajímavé aktivity, určitě je ale pro maminku úleva, když se může toho organizování zúčastnit ještě jiná příjemná dospělá osoba, přítelkyně, sestra… nebo, máte malého syna, ale Vaše dcerka je přibližně v Nikitově věku, pozvěte sestru na návštěvu i s dětmi...
V Čechách existují podpůrné organizace, např. Bílý kruh bezpečí a jiné, v případě zájmu mohu poskytnout kontakt, kam se může matka obrátit, potřebuje-li pomoci řešit nějakou obtížnou situaci, může zavolat na linku důvěry a anonymně se poradit… a nemusí jít jen o nějaká radikální řešení, někdy hodně pomůže to, že člověk občas, opakovaně, cítí podporu přátel, příbuzných, „dobije si baterky“, stanoví nějakou hranici, a vyžaduje, aby ji druzí respektovali… někdy i malé kroky vyžadují velké úsilí, ale mohou přinést překvapivý užitek. Člověk by ale měl sám cítit nezbytnost nějaké změny, ne opět dělat nebo nedělat něco, protože si to myslí někdo jiný, i když je to myšleno dobře.
Domnívám se, že podobné organizace existují i ve Švýcarsku, mohla byste pomoci najít nějaké kontakty. Možná, než nějaké radikální kroky by pro začátek stačilo, kdyby si měla sestra možnost, sama pro sebe, ujasnit své postoje, a třeba byla, v pár věcech, důslednější… Na tom může být velmi obtížné právě to, odněkud začít, připadá mi, že je unavená, a mohla by pomoci možnost konzultace s někým, kdo má s těmito záležitostmi zkušenosti.
Hodně štěstí
Mgr. Silvie Nedvědová
někdy mohou pomoci i docela „obyčejné“ věci, jako třeba, nabídnout, že vezmete děti na zajímavý výlet, zorganizovat návštěvu u jiné rodiny s dětmi, kde bude moci být i Vaše sestra s dětmi, a přijímá-li Vaši společnost jako podpůrnou, tak Vy s ní, jako „pomocný dozor“ nebo společné aktivity se širší skupinou lidí… Prostě pomoci trochu otevřít obzor, aby měl Nikita příležitost vidět, že v jiných rodinách to třeba chodí trochu jinak, že jak dospělí, tak děti se mohou chovat navzájem různě… Nikita už je dost velký, pomoci mu najít třeba nějaký kvalitní zájmový nebo sportovní oddíl, se kterým by mohl jezdit na výlety a opět získat nové zkušenosti s mezilidským chováním.
I kdyby nestála sestra o kontakty se širší skupinou lidí, než děti doma hlídat, může být užitečnější, vymyslet a nabídnout jim nějaké zajímavé aktivity, určitě je ale pro maminku úleva, když se může toho organizování zúčastnit ještě jiná příjemná dospělá osoba, přítelkyně, sestra… nebo, máte malého syna, ale Vaše dcerka je přibližně v Nikitově věku, pozvěte sestru na návštěvu i s dětmi...
V Čechách existují podpůrné organizace, např. Bílý kruh bezpečí a jiné, v případě zájmu mohu poskytnout kontakt, kam se může matka obrátit, potřebuje-li pomoci řešit nějakou obtížnou situaci, může zavolat na linku důvěry a anonymně se poradit… a nemusí jít jen o nějaká radikální řešení, někdy hodně pomůže to, že člověk občas, opakovaně, cítí podporu přátel, příbuzných, „dobije si baterky“, stanoví nějakou hranici, a vyžaduje, aby ji druzí respektovali… někdy i malé kroky vyžadují velké úsilí, ale mohou přinést překvapivý užitek. Člověk by ale měl sám cítit nezbytnost nějaké změny, ne opět dělat nebo nedělat něco, protože si to myslí někdo jiný, i když je to myšleno dobře.
Domnívám se, že podobné organizace existují i ve Švýcarsku, mohla byste pomoci najít nějaké kontakty. Možná, než nějaké radikální kroky by pro začátek stačilo, kdyby si měla sestra možnost, sama pro sebe, ujasnit své postoje, a třeba byla, v pár věcech, důslednější… Na tom může být velmi obtížné právě to, odněkud začít, připadá mi, že je unavená, a mohla by pomoci možnost konzultace s někým, kdo má s těmito záležitostmi zkušenosti.
Hodně štěstí
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
