Otázka
Odpověď
Vztah mezi skorodvojčaty
11.10.2001 16:56:57 Šárka, Matouš 7,5měsíce, bříško 1měsíc
Vážená paní Kláro,
můj dotaz sice nepatří zcela úplně do této rubriky, ale žádnou příhodnější jsem zde nenašla. Děti budeme mít od sebe ve velmi krátkém odstupu, takže taková skorodvojčata.
Četla jsem si tu chvíli v rubrice "Vztahy mezi sourozenci" a naskočila mi z toho husí kůže. Chtěli bychom děti 3, a to věkově co nejblíže k sobě, aby si lépe rozuměly (ty první dvě budou od sebe 1 a čtvrt roku), ale ať čtu o těch, co přišly hned ve sledu nebo o těch, mezi nimiž je rozdíl větší, pranic mi to radost nedělá. Copak opravdu neexistuje nějaký způsob, jak vytvořit takové rodinné klima, kde se ti sourozenci minimálně snášejí? Můj muž je se svou sestrou ve věkovém rozmezí právě ten rok a čtvrt a oba jsou se svým vztahem od dětství až dodneška v podstatě spokojeni. Já jsem se svými sourozenci o 8 a o 16 let, což v podstatě znamená tři jedináčky. Jistěže se máme rádi, ale nikdy jsme nic společně nedělali, nezažili. Když jsem na gymplu jezdila do přírody a na vodu, byl brácha ještě malý pívo, když on dorostl do příslušného věku, studovala jsem a podnikala akce, které jej opět nelákaly. Ani s našimi dětmi asi nikdy nic společně nepodnikneme, protože až on nějaké děti bude mít, tak ty moje už budou jezdit na tu vodu. Prostě mimoběžky.
Na dětech narozených v krátkém časovém období se mi líbí to, že s nimi člověk může od určitého věku dělat jednu stejnou věc: čtyř, pěti i šestileté dítě lze vzít společně na lyže, ujdou asi stejnou vzdálenost na výletě, zahrají si spolu obrázkové člověče nezlob se atd.
Jak to ale udělat, aby v prvopočátku, když si máma přinese domů to druhé vetřelecké miminko, to "starší" miminko vůči svému sourozenci nezahořklo. Malého navíc stále kojím (představuje to pro něj asi 95% jeho veškeré výživy, protože polévky, kašičky ani přesnídávky stále ještě nepovažuje za hodna nějaké významnější pozornosti) a pravděpodobně v tom budu pokračovat až do porodu. V té době ale Matoušek ještě nebude s to pochopit, proč má mít při krmení přednost to "druhé" miminko. Poradíte mi, prosím, jak je osvědčené postupovat? Jestli mi chcete napsat, použijte prosím můj e-mail, protože k internetu se dostanu zřídkakdy.
Děkuji
Šárka
můj dotaz sice nepatří zcela úplně do této rubriky, ale žádnou příhodnější jsem zde nenašla. Děti budeme mít od sebe ve velmi krátkém odstupu, takže taková skorodvojčata.
Četla jsem si tu chvíli v rubrice "Vztahy mezi sourozenci" a naskočila mi z toho husí kůže. Chtěli bychom děti 3, a to věkově co nejblíže k sobě, aby si lépe rozuměly (ty první dvě budou od sebe 1 a čtvrt roku), ale ať čtu o těch, co přišly hned ve sledu nebo o těch, mezi nimiž je rozdíl větší, pranic mi to radost nedělá. Copak opravdu neexistuje nějaký způsob, jak vytvořit takové rodinné klima, kde se ti sourozenci minimálně snášejí? Můj muž je se svou sestrou ve věkovém rozmezí právě ten rok a čtvrt a oba jsou se svým vztahem od dětství až dodneška v podstatě spokojeni. Já jsem se svými sourozenci o 8 a o 16 let, což v podstatě znamená tři jedináčky. Jistěže se máme rádi, ale nikdy jsme nic společně nedělali, nezažili. Když jsem na gymplu jezdila do přírody a na vodu, byl brácha ještě malý pívo, když on dorostl do příslušného věku, studovala jsem a podnikala akce, které jej opět nelákaly. Ani s našimi dětmi asi nikdy nic společně nepodnikneme, protože až on nějaké děti bude mít, tak ty moje už budou jezdit na tu vodu. Prostě mimoběžky.
Na dětech narozených v krátkém časovém období se mi líbí to, že s nimi člověk může od určitého věku dělat jednu stejnou věc: čtyř, pěti i šestileté dítě lze vzít společně na lyže, ujdou asi stejnou vzdálenost na výletě, zahrají si spolu obrázkové člověče nezlob se atd.
Jak to ale udělat, aby v prvopočátku, když si máma přinese domů to druhé vetřelecké miminko, to "starší" miminko vůči svému sourozenci nezahořklo. Malého navíc stále kojím (představuje to pro něj asi 95% jeho veškeré výživy, protože polévky, kašičky ani přesnídávky stále ještě nepovažuje za hodna nějaké významnější pozornosti) a pravděpodobně v tom budu pokračovat až do porodu. V té době ale Matoušek ještě nebude s to pochopit, proč má mít při krmení přednost to "druhé" miminko. Poradíte mi, prosím, jak je osvědčené postupovat? Jestli mi chcete napsat, použijte prosím můj e-mail, protože k internetu se dostanu zřídkakdy.
Děkuji
Šárka
V její náručí
