Otázka
Odpověď
Re: EEG Biofeedback
11.10.2001 Silvie Nedvědová
Dobrý den Jano,
v rubrice „školáci“ na hlavní straně Rodiny, i v některých starších odpovědích na téma LMD, najdete o EEG – biofeedbacku více informací. Webové stránky, jsou pravděpodobně na adrese www.eeg-bfb-i.cz, telefonicky se můžete informovat na čísle 02 2480 2349.
Domnívám se ale, podle podrobného popisu, že by u Vaší dcery mohla být úspěšná „klasická“ metoda nápravy nebo reedukace sluchového vnímání. V některých poradnách tuto reedukaci provádějí v odpoledních hodinách. Pokud tuto možnost nemají, bývá obvyklé aspoň rodiče informovat o tom, jak s dítětem pracovat, jaké pomůcky a materiály používat. Zkuste si případně do poradny zatelefonovat a tyto informace si vyžádat.
Někdy bývá vhodné zmíněné metody kombinovat nebo navázat.
Jinak Vám mohu pro začátek doporučit knihkupectví Černá labuť, je vedle obchodního domu Bílá labuť a najdete tam řadu knih – pomůcek k nápravě, např. od paní Dr. Zelinkové.
Další základní pomůckou při nápravě sluchového vnímání je bzučák. Lze ho objednat v DYS – centru Praha, zkuste telefon 0604 444 314, Mgr. Boguschová.
Jedná se o krabičku, ve které je plochá baterka, zvenku je na krabičce tlačítko, a žárovička nebo okénko. Stiskne-li se tlačítko, bzučák vydává tón a světýlko svítí. Dítě se zprvu učí rozlišovat dlouhé a krátké tóny, když už to zvládá, snaží se reprodukovat rytmický vzorec, který mu zabzučí dospělý, který s dítětem pracuje, nebo samo nějaký rytmus složený z krátkých a dlouhých zvuků vymyslet a „zahrát“ a zapamatovat si ho a zopakovat. Začíná se od nejjednodušších, typu „. _, .. _, …, _ _“ a podobně, později se můžeme pokusit, zda dítě zvládne zahrát takto předepsaný rytmický vzorec nebo naopak zapsat to, co slyšelo. Lze si to také zacvičit: tečka, dítě udělá dřep, čárka, udělá dlóuhý krok. Nebo, rodič něco velmi jednoduchého předcvičí, dítě zabzučí.
Důležitá zásada je chválit snahu, každý sebemenší úspěch, cvičení by mělo být hravé, zábavné, a postupovat po velmi malých krocích. Pečlivě zjistit, co už dítě zvládá, od toho se vždy odrazit, používat tyto dovednosti na rozcvičení při dalším cvičení, upozornit dítě na sebemenší zlepšení, je velmi důležité, aby mělo pocit, že jeho úsilí má výsledky, že může být úspěšné.
Později může dítě k rytmickým vzorcům vyhledávat vhodná slova v textu, má-li dobrou slovní zásobu, tak i samo vymýšlet, a naopak, čte slovo, zkusí zabzučet jeho rytmický vzorec (krátké a dlouhé slabiky), případně ho zacvičit, zapsat pomocí háčků a čárek…
Někdy je pro dítě práce s bzučákem zpočátku obtížná, ale bývá zvyklé ze školy, slabiky vytleskávat, tento zvyk tedy využijeme, a prací s bzučákem ho doplníme.
Při psaní potom dítě řekne slovo, které má napsat, zabzučí si ho, přitom ho zároveň znovu říká, výslovnost přitom může pro názornost přehánět, pak teprve slovo píše, není-li si jisté, postup opakuje. Je vhodné, aby dospělý, např. při psaní úkolu, dítěti věnoval plnou pozornost. Přestože má dítě pracovat víceméně samostatně, je potřeba je ujistit, že něco je dobře, a může pokračovat v práci, něco naopak si má řící ještě jednou…
Pro nácvik správného sestavování slov z hlásek, příp. písmen, se používají cvičení sluchové analýzy a syntézy (také Dr. Zelinková aj.). Vhodné jsou hry typu slovní fotbal, „šibenice“, hádanky pro dítě můžete vymýšlet Vy, ale neméně hodnotné, a pro děti velmi motivující je, když dítě vymyslí hádanku – slovo samo, ono dává úkol (musí pro protihráče zadat správný počet čárek, a sledovat, zda hádá správná písmenka i jejich pořadí).
Dále, předříkáváte dítěti slova, opět od nejjednodušších, krátkých, a dítě se snaží vyjmenovat ve správném pořadí hlásky, z nichž se slovo skládá, a naopak, řeknete oddělené hlásky, ve správném pořadí: p-e-s, a dítě má říci „pes". Říkáte slova nebo i jen shluky hlásek, které se nějakou drobností liší nebo jsou stejné, a dítě má uhodnout, zda se liší nebo jsou stejné: kur – kůr, veš – věž, vrby – drby… odlišnosti mohou být v délkách, měkkosti, samohláskách, souhláskách, na začátku, uprostřed, na konci slova…
Existují i počítačové programy, které nabízejí možnost procvičování zmíněných funkcí.
Nelze bohužel očekávat, že by bylo možné dítě přivést k nějakému zázračnému odborníkovi, který by je za několik sezení zcela „opravil“. Náprava (někdy i „jen“ částečná) zmíněných poruch, vyžaduje vždy hodně práce a trpělivosti, má-li být úspěšná.
Pokud nedostanete podrobné informace v poradně, nebo byste chtěla konkrétní informace o programech…, ještě napište.
Hodně trpělivosti a pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
v rubrice „školáci“ na hlavní straně Rodiny, i v některých starších odpovědích na téma LMD, najdete o EEG – biofeedbacku více informací. Webové stránky, jsou pravděpodobně na adrese www.eeg-bfb-i.cz, telefonicky se můžete informovat na čísle 02 2480 2349.
Domnívám se ale, podle podrobného popisu, že by u Vaší dcery mohla být úspěšná „klasická“ metoda nápravy nebo reedukace sluchového vnímání. V některých poradnách tuto reedukaci provádějí v odpoledních hodinách. Pokud tuto možnost nemají, bývá obvyklé aspoň rodiče informovat o tom, jak s dítětem pracovat, jaké pomůcky a materiály používat. Zkuste si případně do poradny zatelefonovat a tyto informace si vyžádat.
Někdy bývá vhodné zmíněné metody kombinovat nebo navázat.
Jinak Vám mohu pro začátek doporučit knihkupectví Černá labuť, je vedle obchodního domu Bílá labuť a najdete tam řadu knih – pomůcek k nápravě, např. od paní Dr. Zelinkové.
Další základní pomůckou při nápravě sluchového vnímání je bzučák. Lze ho objednat v DYS – centru Praha, zkuste telefon 0604 444 314, Mgr. Boguschová.
Jedná se o krabičku, ve které je plochá baterka, zvenku je na krabičce tlačítko, a žárovička nebo okénko. Stiskne-li se tlačítko, bzučák vydává tón a světýlko svítí. Dítě se zprvu učí rozlišovat dlouhé a krátké tóny, když už to zvládá, snaží se reprodukovat rytmický vzorec, který mu zabzučí dospělý, který s dítětem pracuje, nebo samo nějaký rytmus složený z krátkých a dlouhých zvuků vymyslet a „zahrát“ a zapamatovat si ho a zopakovat. Začíná se od nejjednodušších, typu „. _, .. _, …, _ _“ a podobně, později se můžeme pokusit, zda dítě zvládne zahrát takto předepsaný rytmický vzorec nebo naopak zapsat to, co slyšelo. Lze si to také zacvičit: tečka, dítě udělá dřep, čárka, udělá dlóuhý krok. Nebo, rodič něco velmi jednoduchého předcvičí, dítě zabzučí.
Důležitá zásada je chválit snahu, každý sebemenší úspěch, cvičení by mělo být hravé, zábavné, a postupovat po velmi malých krocích. Pečlivě zjistit, co už dítě zvládá, od toho se vždy odrazit, používat tyto dovednosti na rozcvičení při dalším cvičení, upozornit dítě na sebemenší zlepšení, je velmi důležité, aby mělo pocit, že jeho úsilí má výsledky, že může být úspěšné.
Později může dítě k rytmickým vzorcům vyhledávat vhodná slova v textu, má-li dobrou slovní zásobu, tak i samo vymýšlet, a naopak, čte slovo, zkusí zabzučet jeho rytmický vzorec (krátké a dlouhé slabiky), případně ho zacvičit, zapsat pomocí háčků a čárek…
Někdy je pro dítě práce s bzučákem zpočátku obtížná, ale bývá zvyklé ze školy, slabiky vytleskávat, tento zvyk tedy využijeme, a prací s bzučákem ho doplníme.
Při psaní potom dítě řekne slovo, které má napsat, zabzučí si ho, přitom ho zároveň znovu říká, výslovnost přitom může pro názornost přehánět, pak teprve slovo píše, není-li si jisté, postup opakuje. Je vhodné, aby dospělý, např. při psaní úkolu, dítěti věnoval plnou pozornost. Přestože má dítě pracovat víceméně samostatně, je potřeba je ujistit, že něco je dobře, a může pokračovat v práci, něco naopak si má řící ještě jednou…
Pro nácvik správného sestavování slov z hlásek, příp. písmen, se používají cvičení sluchové analýzy a syntézy (také Dr. Zelinková aj.). Vhodné jsou hry typu slovní fotbal, „šibenice“, hádanky pro dítě můžete vymýšlet Vy, ale neméně hodnotné, a pro děti velmi motivující je, když dítě vymyslí hádanku – slovo samo, ono dává úkol (musí pro protihráče zadat správný počet čárek, a sledovat, zda hádá správná písmenka i jejich pořadí).
Dále, předříkáváte dítěti slova, opět od nejjednodušších, krátkých, a dítě se snaží vyjmenovat ve správném pořadí hlásky, z nichž se slovo skládá, a naopak, řeknete oddělené hlásky, ve správném pořadí: p-e-s, a dítě má říci „pes". Říkáte slova nebo i jen shluky hlásek, které se nějakou drobností liší nebo jsou stejné, a dítě má uhodnout, zda se liší nebo jsou stejné: kur – kůr, veš – věž, vrby – drby… odlišnosti mohou být v délkách, měkkosti, samohláskách, souhláskách, na začátku, uprostřed, na konci slova…
Existují i počítačové programy, které nabízejí možnost procvičování zmíněných funkcí.
Nelze bohužel očekávat, že by bylo možné dítě přivést k nějakému zázračnému odborníkovi, který by je za několik sezení zcela „opravil“. Náprava (někdy i „jen“ částečná) zmíněných poruch, vyžaduje vždy hodně práce a trpělivosti, má-li být úspěšná.
Pokud nedostanete podrobné informace v poradně, nebo byste chtěla konkrétní informace o programech…, ještě napište.
Hodně trpělivosti a pohody
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
