Mám ho nakopat nebo vydržet?

Dobrý den, předem děkuji za Váš čas. Byla jsem s přítelem 6 let, pak jsem otěhotněla, dozvěděla se 6 měs. nevěru, odešla a v současné době ho hluboce nemusím. Jako by se mi najednou otevřeli oči a já chodila dříve úplně s něký jiným. zachoval se v té době nevěry jako srab. Takže u mě hrozně klesnul. Ale máme dítě a je na něj moc hodný. Já se však bojím, protože jsem k němu ztratila důvěru, aby mi ho nakonec nechtěl nějak vzít apod.. Nejraději bych mu styk se synem co nejvíce omezila. zatím však myslím na syna, aby měl tátu a držím jazyk za zuby. Musím dodat, že mě je 30 a příteli 59 :))(od začátku ten vztah neměl perspektivu, ale byla jsem zamilovaná) On by se chtěl nejraději vrátit a svým intenzivním zájmem o mě a o syna mě vlastně znemožňuje žít jako kdybychom spolu nežili - najít si jiného partnera apod..přijde mi, jako kdyby tu byl nakvartýrovaný! Už jsem ho několikrát jemně vyhodila, asi budu muset přitlačit - ale v zájmu zachování vztahu dvou dospělých a rozumných lidí, co mají dítě pořád mlčím. tak nevím, co mám dělat, abych na to pak nedoplatila osobně já a nezůstala "stará panna".
Ztím fakt vycházíme,ale to se může zmenit, jakmile bych si někoho našla. Sma jsem právník, mohla bych to řešit nějakou tou úpravou styku apod, ale to mě přijde pouze jako profesionální deformace. Můžete poradit z toho mála?
- otec je dominantní, nesnese kritiku, přitom je to srab.je s ním těžké jednání a nedůvěřuji mu už.
díky moc!!!!