Otázka
Odpověď
Odmítání otce
16.4.2009 6:32:22 Gabriela
Dobrý den,
před 4 lety nás opustil manžel. Máme spolu dvě děti 8 dvojčata. Děti na něj nebyly moc zvyklé, jezdíval pracovně hodně pryč, ale měly ho rády. Sice upřednostňovaly maminku, ale to se dá pochopit, když jsem byla pořád s nima jen já. I o společných víkendech, ty co jsme trávily u jeho rodiny, manžela nevyhledávaly, protože na ně neměl čas. pořád od něj někdo z rodiny něco potřeboval a tak, místo aby se věnoval dětem, tak děti šly stranou. Chyba je i ta, že jeho matka podniká a na děti nemá tolik času a její představa soboty byla ta, že s ní děti trávily čas v obchodu a pak při společném obědě a odpoledni se stejně řešily pracovní věci a takk na děti nebylo tolik času. Po rozvodu děti odmítaly, ne vždy, jezdit s tatínkem na víkendy k jeho rodičům. Párkrát se stalo, že je pomalu i násilím nutil do auta. dost často je vidíral, že nechtěj jet, když se tam na ně všichni těší atd.... Po roční odluce se manžel vrátil a časem jsme žily jako rodina a dětem se začal víve věnovat. Bohužel i v tuto dobu nechtěly jet beze mne, ikdyby to bylo jen jednou za rok a na změně dětí k jeho rodině nic - prostě je děti moc neberou. Nyní manžel odešel opět a naposlet. Děti jsou osmileté a syn odmítá jet úplně a dcera jen někdy. Děti jsou na sebe hodně závislé, tak prostě jeden řekne ne a nejede nikdo. Manžel nevysvětlil dětem proč odešel, ikdyž je to už 2 měsíce, ale ony vědí, že má novou paní. Tady nejde spíš o jeho nový život, ale o to, že se jim nevěnoval již dříve. Také máme problém s jejich neteří 3 roky, u nich v rodině se nemluví o nikom jiným a když je přijede navštívit babička, tak stejně mluví jen o Lucince. Děti byly relativně v pohodě, občas zlobí a perou se, ale řekla bych, že patří spíš k tim bezproblémovým. Po odchodu otce jsou obě děti hodně drzé a ikyž to chápu a snažím se jim vyjít vstříct, tak se nic nelepší. Prosím poraďte jak na ně a jestli je mám nutit, aby odjely s tátou nebo ne. Děkuji Gabča
před 4 lety nás opustil manžel. Máme spolu dvě děti 8 dvojčata. Děti na něj nebyly moc zvyklé, jezdíval pracovně hodně pryč, ale měly ho rády. Sice upřednostňovaly maminku, ale to se dá pochopit, když jsem byla pořád s nima jen já. I o společných víkendech, ty co jsme trávily u jeho rodiny, manžela nevyhledávaly, protože na ně neměl čas. pořád od něj někdo z rodiny něco potřeboval a tak, místo aby se věnoval dětem, tak děti šly stranou. Chyba je i ta, že jeho matka podniká a na děti nemá tolik času a její představa soboty byla ta, že s ní děti trávily čas v obchodu a pak při společném obědě a odpoledni se stejně řešily pracovní věci a takk na děti nebylo tolik času. Po rozvodu děti odmítaly, ne vždy, jezdit s tatínkem na víkendy k jeho rodičům. Párkrát se stalo, že je pomalu i násilím nutil do auta. dost často je vidíral, že nechtěj jet, když se tam na ně všichni těší atd.... Po roční odluce se manžel vrátil a časem jsme žily jako rodina a dětem se začal víve věnovat. Bohužel i v tuto dobu nechtěly jet beze mne, ikdyby to bylo jen jednou za rok a na změně dětí k jeho rodině nic - prostě je děti moc neberou. Nyní manžel odešel opět a naposlet. Děti jsou osmileté a syn odmítá jet úplně a dcera jen někdy. Děti jsou na sebe hodně závislé, tak prostě jeden řekne ne a nejede nikdo. Manžel nevysvětlil dětem proč odešel, ikdyž je to už 2 měsíce, ale ony vědí, že má novou paní. Tady nejde spíš o jeho nový život, ale o to, že se jim nevěnoval již dříve. Také máme problém s jejich neteří 3 roky, u nich v rodině se nemluví o nikom jiným a když je přijede navštívit babička, tak stejně mluví jen o Lucince. Děti byly relativně v pohodě, občas zlobí a perou se, ale řekla bych, že patří spíš k tim bezproblémovým. Po odchodu otce jsou obě děti hodně drzé a ikyž to chápu a snažím se jim vyjít vstříct, tak se nic nelepší. Prosím poraďte jak na ně a jestli je mám nutit, aby odjely s tátou nebo ne. Děkuji Gabča