Otázka
Odpověď
Změna v chování
2.5.2009 20:14:45 Radka
Dobrý den,
mám dceru, bude mít 4 roky. no a syna,který má necelých 1,5 roku. Dcera byla se mnou v podstatě do 3,5 roku neustále. Sem tam jezdívala k babičce na hlídání, ale pak jak se narodil syn, tak přestala chtít tam jezdit. Letos jsem ji dala do klubu pro děti, které nechodí do školky. Je to na dopoledne, forma školky, ale platí se za vstup, ne měsíční vstupy, a můžu si vybrat dny, kdy chodit bude. Taky chodíme 2x týdně do mateřského centra.
Ze začátku nadšená z klubu, spokojená, stejně tak nadšeně šla k zápisu s tím,ž e už se do školky bez maminky těší. Naposledy byla v klubu ale jen jedna teta, jiná, než byla zvyklá, navíc bylo málo dětí (jen 5), z toho jedna holčička plakala tak, že musela učitelka zavolat její mamince. To byl zlom, kdy Nelča mi tam začala brečet a že už tam nikdy nepůjde, do školky bez maminky taky ne.
A co je horší, jsme u babičky, kde je zvyklá spávat s ní, já se synem vedle v pokoji, a ona mi brečí, že beze mě spát nebude. Začala se na mě zase fixovat, což dělala od malička, ale nějak postupem času se nám to podařilo nenásilně přelomit. A je to tam, kde to bylo. Bez maminky ani ránu. Jsem z toho nervní, protože jestli ji vemou do školky, tak bude hrůza.
Nevíte nějak psychologicky (ona si vesměs dá domluvit, je celkem chytrá na svůj věk, vše řešíme domluvou), jak ji vysvětlit, že prostě fakt ta školka bez maminky není taková hrůza????
Díky moc za rady (všem).
Radka
mám dceru, bude mít 4 roky. no a syna,který má necelých 1,5 roku. Dcera byla se mnou v podstatě do 3,5 roku neustále. Sem tam jezdívala k babičce na hlídání, ale pak jak se narodil syn, tak přestala chtít tam jezdit. Letos jsem ji dala do klubu pro děti, které nechodí do školky. Je to na dopoledne, forma školky, ale platí se za vstup, ne měsíční vstupy, a můžu si vybrat dny, kdy chodit bude. Taky chodíme 2x týdně do mateřského centra.
Ze začátku nadšená z klubu, spokojená, stejně tak nadšeně šla k zápisu s tím,ž e už se do školky bez maminky těší. Naposledy byla v klubu ale jen jedna teta, jiná, než byla zvyklá, navíc bylo málo dětí (jen 5), z toho jedna holčička plakala tak, že musela učitelka zavolat její mamince. To byl zlom, kdy Nelča mi tam začala brečet a že už tam nikdy nepůjde, do školky bez maminky taky ne.
A co je horší, jsme u babičky, kde je zvyklá spávat s ní, já se synem vedle v pokoji, a ona mi brečí, že beze mě spát nebude. Začala se na mě zase fixovat, což dělala od malička, ale nějak postupem času se nám to podařilo nenásilně přelomit. A je to tam, kde to bylo. Bez maminky ani ránu. Jsem z toho nervní, protože jestli ji vemou do školky, tak bude hrůza.
Nevíte nějak psychologicky (ona si vesměs dá domluvit, je celkem chytrá na svůj věk, vše řešíme domluvou), jak ji vysvětlit, že prostě fakt ta školka bez maminky není taková hrůza????
Díky moc za rady (všem).
Radka