Otázka
Odpověď
Re: Problémy s kakáním do nočníku a WC
27.5.2009 7:10:46 Ilona Špaňhelová
Zdravím Vás!
Z mé strany je na váš dotaz těžká odpověď. Pro mě by to chtělo vaši Anežku poznat, abych věděla, jaký je to typ člověka a abych mohla reagovat na ni a doporučit něco, co byste zkusili. Budu tedy psát obecně, jaké mám zkušenosti s touto problematikou z poradny.
Prvotně je zapotřebí si odpovědět, zda je vhodné jít k dětskému lékaři a konzultovat tuto otázku s ním. Jakou konzistenci má stolice, jaký jídelníček má Anežka ...
Pokud je z tohoto hlediska vše v pořádku, je zapotřebí nahlédnout na to, jaká osobnost je Anežka. Moje zkušenost je ta, že děti s touto problematikou jsou speciálně úzkostné na čistotu, jsou to pedanti, chtějí upoutat na sebe pozornost a vyžadují proto speciálnosti při kakání ... Možná že se nic z toho na Anežku nehodí.
Zkoušíme s rodiči přístup s prvky paradoxní terapie (paradox je v tom, že rodič udělá to, co nechce, aby dělalo dítě) - dá tedy dítěti znovu plenu. Jemně mu také konstatuje, že se dítě rozhodlo, že bude dál kakat do pleny. Rodiče to nebaví ho hlídat a tak pokud se tak rozhodlo, dají mu plenu na celý den i noc. Až se samo rozhodne, že chce změnu, ať řekne. Někdy to, že je celá situace na dítěti, ho přesvědčí v tom, že je blbost mít plenu a na základě vlastního rozhodnutí se jí vzdá.
Někdy mu pomáhá motivace. Motivace toho, že jiné dítě, jiné děti (kamarádi) už plenu nemají a tak se o to snaží i dítě - tady je nejlepší, když daný komentář má sám malý kamarád k Anežce.
Někdy je vhodné, když udělá tóčo doma maminka nebo tatínek. S velkou rozhodností a jistotou komentuje, že už má všeho plné zuby, nebude už dávat dítěti plenu, je velké, půjde do školky a tak apeluje na poslední plenu v balíku, jasně konstatuje, že už další koupit nepůjde. Na základě jistoty a pevnosti rodiče se dítě samo ujišťuje, že to dál nemá cenu.
Uvidíte, zda by se něco hodilo pro Anežku.
Mějte se pěkně Ilona Špaňhelová
Z mé strany je na váš dotaz těžká odpověď. Pro mě by to chtělo vaši Anežku poznat, abych věděla, jaký je to typ člověka a abych mohla reagovat na ni a doporučit něco, co byste zkusili. Budu tedy psát obecně, jaké mám zkušenosti s touto problematikou z poradny.
Prvotně je zapotřebí si odpovědět, zda je vhodné jít k dětskému lékaři a konzultovat tuto otázku s ním. Jakou konzistenci má stolice, jaký jídelníček má Anežka ...
Pokud je z tohoto hlediska vše v pořádku, je zapotřebí nahlédnout na to, jaká osobnost je Anežka. Moje zkušenost je ta, že děti s touto problematikou jsou speciálně úzkostné na čistotu, jsou to pedanti, chtějí upoutat na sebe pozornost a vyžadují proto speciálnosti při kakání ... Možná že se nic z toho na Anežku nehodí.
Zkoušíme s rodiči přístup s prvky paradoxní terapie (paradox je v tom, že rodič udělá to, co nechce, aby dělalo dítě) - dá tedy dítěti znovu plenu. Jemně mu také konstatuje, že se dítě rozhodlo, že bude dál kakat do pleny. Rodiče to nebaví ho hlídat a tak pokud se tak rozhodlo, dají mu plenu na celý den i noc. Až se samo rozhodne, že chce změnu, ať řekne. Někdy to, že je celá situace na dítěti, ho přesvědčí v tom, že je blbost mít plenu a na základě vlastního rozhodnutí se jí vzdá.
Někdy mu pomáhá motivace. Motivace toho, že jiné dítě, jiné děti (kamarádi) už plenu nemají a tak se o to snaží i dítě - tady je nejlepší, když daný komentář má sám malý kamarád k Anežce.
Někdy je vhodné, když udělá tóčo doma maminka nebo tatínek. S velkou rozhodností a jistotou komentuje, že už má všeho plné zuby, nebude už dávat dítěti plenu, je velké, půjde do školky a tak apeluje na poslední plenu v balíku, jasně konstatuje, že už další koupit nepůjde. Na základě jistoty a pevnosti rodiče se dítě samo ujišťuje, že to dál nemá cenu.
Uvidíte, zda by se něco hodilo pro Anežku.
Mějte se pěkně Ilona Špaňhelová