Otázka
Odpověď
Re:Bouchání hlavou o zem
21.1.2010 19:35:02 Ilona Špaňhelová
Dobrý den!
Zkuste se zamyslet, zda je to nějaký způsob zautomatizovaného chování dcery, kterým vám chce něco - beze slov - sdělit. Chce, abyste jí tímto způsobem něco dovolila? Chce, abyste ji z postýlky vzala? Chce, abyste se jí víc věnovala?
Zkusila bych to v danou chvíli tak, že vždy, když se bude bouchat do hlavičky - tak bych to komentovala, ale nezastavovala bych se slovně u toho, že se bouchá (aby věděla, že tento způsob chování vás nerozhází). Čili pokud se začne bouchat hned ráno do postýlky, tak bych k ní přišla a s úsměvem bych ji pozdravila, popřála dobré ráno, řekla, že se budete oblékat, snídat ... Pokud se vzbudí, tak ať vás zavolá, že přijdete. Pokud se bude takto chovat ve chvíli, kdy jí něco nedovolíte, vzala bych ji do náruče a stále bych si trvala na svém - danou věc, kterou jste před tím nedovolila, nedovolila bych stále. Aby se u ní nevytvořil návyk - něco chci, máma to nedovolí, tak ještě bouchnu hlavou do zdi a máma se poleká a dovolí mi to. To by pak byl špatný model a mohla by se podle toho začít chovat i do budoucnosti.
Pokud by nic nepomohlo a měla byste obavu o její zdraví a nevěděla si rady s výchovnými postupy, kontaktujte nějakého dětského psychologa, aby vám pomohl se v situaci vyznat.
Držím palce Ilona Špaňhelová
Zkuste se zamyslet, zda je to nějaký způsob zautomatizovaného chování dcery, kterým vám chce něco - beze slov - sdělit. Chce, abyste jí tímto způsobem něco dovolila? Chce, abyste ji z postýlky vzala? Chce, abyste se jí víc věnovala?
Zkusila bych to v danou chvíli tak, že vždy, když se bude bouchat do hlavičky - tak bych to komentovala, ale nezastavovala bych se slovně u toho, že se bouchá (aby věděla, že tento způsob chování vás nerozhází). Čili pokud se začne bouchat hned ráno do postýlky, tak bych k ní přišla a s úsměvem bych ji pozdravila, popřála dobré ráno, řekla, že se budete oblékat, snídat ... Pokud se vzbudí, tak ať vás zavolá, že přijdete. Pokud se bude takto chovat ve chvíli, kdy jí něco nedovolíte, vzala bych ji do náruče a stále bych si trvala na svém - danou věc, kterou jste před tím nedovolila, nedovolila bych stále. Aby se u ní nevytvořil návyk - něco chci, máma to nedovolí, tak ještě bouchnu hlavou do zdi a máma se poleká a dovolí mi to. To by pak byl špatný model a mohla by se podle toho začít chovat i do budoucnosti.
Pokud by nic nepomohlo a měla byste obavu o její zdraví a nevěděla si rady s výchovnými postupy, kontaktujte nějakého dětského psychologa, aby vám pomohl se v situaci vyznat.
Držím palce Ilona Špaňhelová
V její náručí
