Sexuální odchylka

Dobrý den,
je mi 21 a studuji. Můj život by byl zcela normálním, kdybych tak od 18 neměla obsese (diagnostikované, nejrůznějšího charakteru). Navštěvovala jsem kvůli nim psychologa a zdálo se, že jsem to jakžtakž zvládla. Bohužel jen, když nejsem sama a jsem zaměstnaná. Pokud mám volno, musím se s tím tak 3 dny vyrovnávat, protože mám dost hrozně úzkosti z toho, že mě nějaká obsese přepadne, dost často se tak také stane.
Moje obsese byly většninou z hiv, kdy jsem dělala už fakt divné věci, jinak i jiné nemoci. to bylo ale ještě v pohodě, protože jsem se tomu začala bránit návštěvami doktora. Sice jsem vypadala fakt jako hypochondr, ale pomohlo to.
Potom jsem ale začala mít obsese, které se týkají duchovna, které už tak snadnoo vyvártit nejdou.
Moje nejzávažnější obsese byla asi v 18, kdy jsem se domnívala, že jsem na holky, protože jsem jednou měla takový sen. Tou už jsem si prošla a bezpěčně vím, že tomu tak není. v té době jsem si ale dokzáala vsugerovat, že mě to fakt vrušuje. Mám 5 let přítele a právě on mě hrozně podržel. I sex je s ním svělý. Když jsem s ním, obsese nemají šanci.
Teď jsem si ale s hrůzou uvědomila jinou věc, která je důvodem, proč Vám píšu.
včera jsem četla jednu knihu Svět podle Garpa, kde hlavní postava napsala dost kontroverzní a nechutnou povídku. Mísí se tam zoofilní prvky s násilím a znásilněním, prostě fakt hnus. Ta povídka na mě dost negativně zapůsobila, udělalo se mi skoro až fyzicky špatně (od žaludku), protože to jsou věci, které nelze pochopit a tolerovat (proto obdivuji Vaši práci). Jenže současně jsem si taky uvědomila, že i když mi to připadá nechutné, jsem jakoby lehce vzrušená (nebo rozrušená?). Teď to vypadá naprosto příšerně, když to vidím napsané, ale snažila jsem se být otevřená...Fyzicky to bylo shodné jako normální vrrušení, ale mělo to úplně jiný charakter, vůbec to nebylo, jako když jsem s přítelem, kdy máte chuť začít něco dělat. Tohle bylo jenom trochu a takové divné, zvlášť, když jsem jasně cítíla, že je mi z těch představ naprosto špatně.
Nikdy v životě jsem si nic takového ani v nejmenším nepředstavovala ani jsem na sobě nepozorovala absolutně žádné zvláštnosti, protože je to nechutné a zvrhlé, takže jsem teď zoufalá a nevím, jak si to vysvětlit, protože si připadám jako úchyl. A přitom jsem si myslela, že jsem v tomhle úplně normální jako každá holka...
nikdy v pubertě ani jindy během svého života jsem na sobě vůbec nic nepozorovala, vždy jsem se dokázala strašně zamilovat do kluka, kluci se mi vždy strašně hrozně líbili...
proč se mi v tom případě ale někdy děje ten pocit jakéhosi zvláštního nepříjemného vzrušení u takových nechutných věcí??
Samozřejmě se to spojilo s mou obsesí a už zase cítím úzkost a pořád se mi to vrací v hlavě. takže ted nad tím pořád přemýšlím a hledám v sobě něco podivného...
jsem vážně nenormální?
Tak jsem si říkala, že mi možná pomůže, když Vám napíšu a potom se zamyslím nad Vaší odpovědí.
Děkuju moc za Váš čas, protože tento e-mail je dlouhý.
A taky prosím, abyste text nezvěřejňovala a odpověděla na e-mail.
S pozdravem, L.