4letý syn se bojí a odmítá jakékoliv nové situace

Dobrý den, ráda bych se poradila, jak pracovat se synem. Budou mu 4 roky, chodí do MŠ jen dopoledne. Svým založením je spíš pozorovatel - vždycky nejdříve pozoruje a teprve pak se zapojí - pokud vůbec. Navazuje velmi úzké a kvalitní vztahy s určitými dětmi. Má pár kamarádů, na kterých mu záleží, ostatní děti pro něj nejsou důležité a říká o nich, že se s nimi ani nekamarádí (myslím teď ostatní děti v jeho třídě). Na mé otázky, jak se děti jmenují (ony ho totiž osloví a pozdraví), mi odpoví, že neví. V podstatě je to jeho univerzální odpověď - "Co jste dnes dělali ve školce?... Co jste měli k obědu?... Jak jsi udělal tento výrobek/obrázek...?". Odpovídá mi "nevím, já si to nepamatuju. Musím přemýšlet". Přitom s pamětí problémy absolutně nemá. Trochu si zvykám, že při vyzvedávání ze školky se ke mně vrhne, ale je to jeho kamarád, který mi dychtivě vypráví, co dělal, co nového se naučil, když tam byli policisté s autem atd. Náš synek nemá touhu to sdělit hned, rozpovídá se někdy až později, až se sám rozhodne. Co mě ovšem dostává, že když potkáme známé, nechce je ani pozdravit, když jsme chodili do Sokola, tak přišel, sedl si bokem a pozoroval, veškeré naše snahy jej zapojit, přišly vniveč. Bojí se jakýchkoliv změn, nových lidí, nového prostředí. Umí se velmi dlouho soustředit, ale nedokáže oddělit svět fantazie od reality - bojí se např. převlečených lidí za pohádkové bytosti. A to ty lidi zná a ví, že je to "jenom jako". Trpí snad nedostatkem sebedůvěry? Potřeboval by pohyb jak sůl, ale nechce se mu. Rád jezdí na kole, protože zjistil, že je to rychlejší než chůze. Ale do kopce už zase remcá a kňourá. Při společných výtvarných pracech by většinou taky nejradši jen koukal a nechal ostatní, ať to dělají za něj. Na píškovišti zaúkoluje nás ostatní, co máme dělat, ale sám začne, až když si s ním odmítneme takto hrát. A co teď? Jak ho rozpohybovat? Jak v něm probudit touhu dělat něco nového, zkoušet nové věci? Chybí mu nadšení. Neumí přijímat pochvalu, naopak se kolikrát "zabalí sám do sebe", když ho chválíme. Ke mně se chová hezky, je citlivý, hezky mluví, mám neustále plné kapsy kamenů jako dárků, nosí mi kytky... Ve školce je v pohodě, dle učitelky je konstrukční typ, který si rád staví sám nebo s kamarádem, malování ho baví jen s barvami, upřednostňuje žloutou barvu. Má mladší sestřičku o 2 roky, mají se rádi, s každým denně trávím i čas samostatně, společně se taky dokáží dost vyhrát.