Dcera mluví obráceně

Dobrý den, píšu sem do poradny na Rodina.cz poprvé. Jmenuji se Markéta, bude mi 33 let a mám takřka 4 letou dcerku Marcelku. Marcelka se narodila 10.12.2008 plánovaným císařským řezem, porod bez komplikací, poporodní vývoj vyjma slabší žloutenky taktéž. Psychomotorický vývoj do 1 roku mírně opožděn, ale to bylo dáno větší hmotností dcerky, ačkoliv byla kojená, ne na umělé výživě. Od dcerčina 1 roku pravidelně denně čteme pohádky, říkanky, písničky si zpíváme atd... malá začala i relativně brzo říkat slova, ve 20 měsících začala skládat jednoduché větičky typu "děda řídí", když jsme jeli v autě nebo "máma čte", když mě viděla číst atd... Od loňského září chodí do školky a teď tam nastoupila druhým rokem. Ovšem stále s ní řeším jeden problém - ona mluví obráceně. Opravuju ji, vysvětluju, ukazuju, proč se má mluvit tak a ne jinak, jak se říká... no všechno marno. Absolvovali jsme první vyšetření na logopedii, taky na psychologii, foniatrii a neurologii, potud všechno v pořádku a dítě je v normě. Teď budeme docházet na logopedii pravidelně, abychom řeč spravovali pod dohledem odborníka. Já si myslím, že Marcelka tu řeč jenom špatně pochopila, pan doktor na logopedii si to myslí taktéž, paní učitelka ve školce za tím hledá závažnější poruchu a doporučuje dokonce i tzv. diagnostický pobyt. Dcerka mluví přesně tak, jak na ni mluvíme my doma (nebo kdokoliv z okolí), např. když se chce napít, přijde za mnou a řekne "chceš se napít" nebo "chceš si hrát" atd. atd... a když chce něco po mně, abych já něco pro ni udělala, tak řekne "já s tebou půjdu ven" nebo "já ti budu číst". Prostě za mě řekne to, co bych jí řekla já, jestli mi rozumíte. V prosinci jí budou 4 roky a já se cítím z toho všeho už bezradná... navíc si paní učitelka ve školce stěžuje, že Marcelka málo komunikuje s ostatními dětmi - děti jí nevadí, má děti ráda, je ráda v dětské společnosti, ale nemluví s nimi tak, jak si děti mezi sebou běžně povídají a přitom doma je upovídaná dost. Paní učitelce se také příliš nelíbí, že Marcelka se nechce zapojovat do společných aktivit, přitom doma si spolu hrajeme, podnikáme společné výlety ven, o všem si povídáme, co cestou vidíme atd... doma si povídáme o tom, co děláme atd... nevím, jak víc bych to popsala. Ale ve školce si prostě Maci jede "podle svého" a společné aktivity ji nezajímají. Má výbornou paměť, velice snadno se učí jména spolužáků a spolužaček, i všechny paní učitelky ze školky zná jménem... nové básničky umí za den či dva hezky zpaměti, i písničky, co se učí třeba na Mikulášskou besídku, ale společné prezentování, to ne... přitom doma si spolu zpíváme a hezky nám to jde... já opravdu nevím. Paní učitelka říkala, že si nemyslí, že by to bylo její povahou, že by byla takhle uzavřená... přitom já jako dítě jsem byla introvert a když jsem se o tom bavila v rodinném kruhu v přítomnosti mojí babičky, maminky a tety, tak babička mi řekla, že její dcery (moje máma a teta) byly ve školce v podstatě totéž... já myslím, že to souvisí tak nějak všechno se vším - to Marcelčino nepochopení správné řeči, nekomunikace ve školce atd... nebo co myslíte? Paní učitelka ve školce si taky stěžuje na to, že Marcelka má "roztříštěnou pozornost" a neudělá hned, co se po ní žádá - např. když se jí řekne "obleč se, vysvleč se", tak ona třeba začne, ale potom zaměří pozornost na něco jiného. Já se snažím doma důsledně dodržovat, aby dokončila, co začala, ale chodím do práce, Marcelka do školky a toho času potom odpoledne už tolik není... Co můžu a mám dělat pro to, aby se to všechno zlepšilo? Máme ještě tatínka, tedy mého manžela, který Marcelku ráno vypravuje do školky a potom má v práci odpolední směny, takže odpoledne s námi vůbec nebývá, přijde domů až v noci a je s námi společně jenom v pátek a o víkendu. Děkuju velice za jakoukoliv radu, odpověď, názor... přeju vám hezký den. S pozdravem, Markéta Trnková
P.S. Ještě podotýkám, že výslovnost má Marcelka jasnou a srozumitelnou, problém jí dosud dělá pouze Ř, jinak vyslovuje dobře a bez problémů.