Otázka
Odpověď
Syn odmítá matku
17.1.2013 23:25:30 Jana
Dobrý den,
mému synovi jsou dva roky. Prvních 13 měsíců jeho života byl závislý pouze na mě, manžel se vracel domů až večer z práce a tak je to doposud. Když měl syn 13 měsíců a já jsem byla cca v 18 tt. druhého těhotenství, dostala jsem střevní chřipku, syn musel s manželem o patro níž k rodičům, dokud jsem se nevyléčila. Za synem jsem chodila každý den s rouškou, aby jsme byli stále v kontaktu. Nicméně se stalo, že syn mě úplně zavrhl, když mě viděl, už i zdravou bez roušky, křičel a utíkal ode mě, odstrkoval mě rukama. Myslela jsem, že se to spraví, ale trvá to již celý rok, i když je pravda, že se to trochu zlepšilo. Každopádně ode mě nechce skoro nic, chce jen tátu, v noci, když se vzbudí, kdekoliv a kdykoliv. MOc mě to bolí. Přitom dceru má kluk nesmírně rád a stále ji pusinkuje a hladí. Snažím se mu hodně věnovat, dám dceru k prarodičům a jít s nám třeba plavat apod, na vycházky, vyprávím příběhy, ale stejně to nepomáhá, táta je táta, i kdyby šlo jen o pouhé utírání zadku na nočníku. S manželem máme výborný vztah a často se objímáme a dáváme polibky, od něj tedy nemůže nic odkoukat, co by bylo špatné. Je pravda, že jsem přísnější, ale přijde mi, že mě vůbec neuznává... Můžete mi poradit? Velmi mě to trápí, děkuji
Jana
mému synovi jsou dva roky. Prvních 13 měsíců jeho života byl závislý pouze na mě, manžel se vracel domů až večer z práce a tak je to doposud. Když měl syn 13 měsíců a já jsem byla cca v 18 tt. druhého těhotenství, dostala jsem střevní chřipku, syn musel s manželem o patro níž k rodičům, dokud jsem se nevyléčila. Za synem jsem chodila každý den s rouškou, aby jsme byli stále v kontaktu. Nicméně se stalo, že syn mě úplně zavrhl, když mě viděl, už i zdravou bez roušky, křičel a utíkal ode mě, odstrkoval mě rukama. Myslela jsem, že se to spraví, ale trvá to již celý rok, i když je pravda, že se to trochu zlepšilo. Každopádně ode mě nechce skoro nic, chce jen tátu, v noci, když se vzbudí, kdekoliv a kdykoliv. MOc mě to bolí. Přitom dceru má kluk nesmírně rád a stále ji pusinkuje a hladí. Snažím se mu hodně věnovat, dám dceru k prarodičům a jít s nám třeba plavat apod, na vycházky, vyprávím příběhy, ale stejně to nepomáhá, táta je táta, i kdyby šlo jen o pouhé utírání zadku na nočníku. S manželem máme výborný vztah a často se objímáme a dáváme polibky, od něj tedy nemůže nic odkoukat, co by bylo špatné. Je pravda, že jsem přísnější, ale přijde mi, že mě vůbec neuznává... Můžete mi poradit? Velmi mě to trápí, děkuji
Jana