Otázka
Odpověď
Chování dcery vůči mému příteli
8.8.2013 10:01:07 A., rozvedená matka, 2 děti
Dobrý den.
Jsem 6 let rozvedená a mám dvě děti - dceru (10 let) a syna (8 let). Děti se se svým otcem stýkají celkem pravidelně, vztahy mezi nima jsou dobré, ale ne až tak vřelé, aby si i mimo setkání (stanových soudem) volali, psali. Vše probíhá tak, jak je psané a dané, ale nic víc. Bývalý manžel je sebestředný, chladnější typ člověka, ale děti má svým způsobem rád. Je znovu ženatý, další děti nemá.
Já mám 2 roky přítele a máme velmi hezký vztah. Partner pracuje a bydlí 200 km daleko, ale všechny víkendy a dovolené tráví se mnou a s dětmi. Na mě i na děti je velmi hodný a je k nám i štědrý (dárky, nákupy všeho potřebného, výlety). V intimní oblasti si vyhovujeme, vše je ok..
Posledních několik týdnů si všímám, jak se desetiletá dcera snaží kopírovat moje chování. Například si dám hlavu na rameno přítele, ona si dá hlavu na jeho druhé rameno. Já ho pohladím, ona ho po chvíli také pohladí. Říkám mu zdrobněle, ona taky. Nedávno jsme byli na návštěvě u mých rodičů, ona si mému příteli sedla na klín. Za to jí můj otec okřiknul. Vstala, ale cítila se uražená..
Chápu, že si potřebuje vyzkoušet holčičkovskou koketérii (a tatínka k tomu nemá), ale není mi to příjemné a budí to rozpaky u mých rodičů i sourozenců.
S přítelem jsme stejně staří, ale on nemá děti. Snaží se být mým dětem kamarádem, vymýšlí jim výlety a občas pronese takové to "poslechni maminku", ale spíš se mi do výchovy "nemíchá" a ani to po něm nechci. S dětmi moc zkušeností nemá a vyloženě jejich společnost nevyhledává. Pokud k němu příjdou, tak se jim věnuje, ale někdy vidím, že pořádně neví, co si s těmi trpaslíky (jak jim někdy říká) počít. Haničce někdy řekne, že ne, stačilo, když se na něho neustále "sápe". Ona ho poslechne, ale za chvíli to zkouší znovu.
Snažila jsem se jí mezi 4 očima vysvětlit, že se takové chování nehodí, ale koukala na mě s pusou nafouknutou a opravdu nevím, jestli to pobrala. Nevím si s tím rady. Jde mi i o to, aby se něco překrouceného nedoneslo jejímu otci a aby si to nepřebral po svém. Jsem přesvědčená, že je schopen z toho udělat aféru. Mám s ním za sebou velmi nepříjemné soudy, tahanice týkající se peněz i dětí, včetně soudu krajského (všechny prohrál), vždy jsem z toho, co na mě zase vymslel, byla na dně.. A on má rád ten pocit, že na tom dně jsem..
Prosím poraďte. Dcerka je chytrá, šikovná, jen poněkud paličatá a vím, že jí chybí opravdová otcovská láska a já jsem na ní asi příliš "měkká" a můj přítel sice ví, co je správné a co ne, ale "hulákat" na moje děti z principu nechce.
Velmi děkuji za rady, A.
Jsem 6 let rozvedená a mám dvě děti - dceru (10 let) a syna (8 let). Děti se se svým otcem stýkají celkem pravidelně, vztahy mezi nima jsou dobré, ale ne až tak vřelé, aby si i mimo setkání (stanových soudem) volali, psali. Vše probíhá tak, jak je psané a dané, ale nic víc. Bývalý manžel je sebestředný, chladnější typ člověka, ale děti má svým způsobem rád. Je znovu ženatý, další děti nemá.
Já mám 2 roky přítele a máme velmi hezký vztah. Partner pracuje a bydlí 200 km daleko, ale všechny víkendy a dovolené tráví se mnou a s dětmi. Na mě i na děti je velmi hodný a je k nám i štědrý (dárky, nákupy všeho potřebného, výlety). V intimní oblasti si vyhovujeme, vše je ok..
Posledních několik týdnů si všímám, jak se desetiletá dcera snaží kopírovat moje chování. Například si dám hlavu na rameno přítele, ona si dá hlavu na jeho druhé rameno. Já ho pohladím, ona ho po chvíli také pohladí. Říkám mu zdrobněle, ona taky. Nedávno jsme byli na návštěvě u mých rodičů, ona si mému příteli sedla na klín. Za to jí můj otec okřiknul. Vstala, ale cítila se uražená..
Chápu, že si potřebuje vyzkoušet holčičkovskou koketérii (a tatínka k tomu nemá), ale není mi to příjemné a budí to rozpaky u mých rodičů i sourozenců.
S přítelem jsme stejně staří, ale on nemá děti. Snaží se být mým dětem kamarádem, vymýšlí jim výlety a občas pronese takové to "poslechni maminku", ale spíš se mi do výchovy "nemíchá" a ani to po něm nechci. S dětmi moc zkušeností nemá a vyloženě jejich společnost nevyhledává. Pokud k němu příjdou, tak se jim věnuje, ale někdy vidím, že pořádně neví, co si s těmi trpaslíky (jak jim někdy říká) počít. Haničce někdy řekne, že ne, stačilo, když se na něho neustále "sápe". Ona ho poslechne, ale za chvíli to zkouší znovu.
Snažila jsem se jí mezi 4 očima vysvětlit, že se takové chování nehodí, ale koukala na mě s pusou nafouknutou a opravdu nevím, jestli to pobrala. Nevím si s tím rady. Jde mi i o to, aby se něco překrouceného nedoneslo jejímu otci a aby si to nepřebral po svém. Jsem přesvědčená, že je schopen z toho udělat aféru. Mám s ním za sebou velmi nepříjemné soudy, tahanice týkající se peněz i dětí, včetně soudu krajského (všechny prohrál), vždy jsem z toho, co na mě zase vymslel, byla na dně.. A on má rád ten pocit, že na tom dně jsem..
Prosím poraďte. Dcerka je chytrá, šikovná, jen poněkud paličatá a vím, že jí chybí opravdová otcovská láska a já jsem na ní asi příliš "měkká" a můj přítel sice ví, co je správné a co ne, ale "hulákat" na moje děti z principu nechce.
Velmi děkuji za rady, A.
V její náručí
