Agresivita k sestře a k okolí

Dobrý den, mám 12 letou dceru. Od 2 let byla velmi vzpurná, když se jí něco nelíbilo, mlátila hlavou o zem, nebo rukama do dveří, válela se po zemi s šíleným řevem, vyházela skříně, polce, postel a mlátila věcmi kolem sebe, hodně se vztekala. Když jí bylo 7 let narodila se mi druhá dcera a najednou se starší dcerka uklidnila. Byla ráda, že má sestřičku a já byla ráda, že ji to přešlo, ale teď se jí to vrací... Je jí 12 let a už rok bojujeme opět s její povahou. Stupňuje se její agrese vůči mladší 5 leté sestře. Hádá se s ní, když mladší nemá v něčem pravdu, hádá se s ní tak dlouho, až se v ní nahromadí vztek, že ji zmlátí nebo poškrábe. Sama říká, že si to v tu chvíli neuvědomuje co dělá, že najednou dostane vztek a neví proč jí ublíží, že ji to pak moc mrzí a je jí to líto...Když vleze malá k ní do pokoje, vyvláčí ji za vlasy z pokojíčku, když na ni nemá náladu, místo toho aby jí řekla, že ji tam nechce. Ve škole je jedničkářka, je velmi chytrá, přiznává, že jí vadí někdy, že se víc věnujeme malé i to že chce malou něco naučit a že když má pravdu, musí malá pochopit, že je to tak za každou cenu. Je schopná se hádat i se mnou, dokud ji nezbrzdím a pokud jí někdo odporuje, je vidět, jak se jí hromadí vztek a začne nadávat a něčím bouchat co má po ruce. Když je s mladší sestrou, vybije si vztek na ní. Chce mít ve všem pravdu za každou cenu, jen těžko přiznává, že nemá pravdu. Když něco nezvládne nebo dostane dvojku ve škole, přijde s brekem, že je hloupá a že to zkazila, přitom jsem jí nikdy neučila, že má být nejlepší, vždy jsem jí říkala, že nemusí být nejlepší, že i dvojka je pěkná známka a že se musí naučit v soutěžích i prohrávat, chodí do rybáře jezdí na závody a když prohraje, brečí kvůli tomu další dva dny, že nám chtěla udělat radost a nezvládla to... Nedokáže pochopit, že ji máme rádi a že není důležité jestli vyhraje, ale že na soutěži byla a to už nám dělá radost, že se tam dostala... Už si nevíme rady. Ona je hodná, pomáhá, snaží se a pak najednou, jakoby se jí v hlavě něco otočilo, chová se jako někdo jiný. Dokonce z ní vypadlo že jí malá ničí život, protože když jdou spolu ven, musí ji pohlídat, nebo když jedeme na nákup, musí ji chvíli pohlídat doma... Nevíme, jestli je to jen žárlivost nebo jestli má jiný problém, v dětství ji byla diagnostikována slabá hyperaktivita. Když po ní něco chceme a není úplně v klidu začne běhat sem tam a neví co má udělat, musím ji zastavit a donutit ji aby mě vnímala pořádně a pak udělá teprve co se po ní chce. S manželem jsme to s ní už řešili stokrát, domlouvali jí, radili co má v jakou situaci dělat a zbytečně, pořád se to opakuje a její agrese, když není po jejím stoupá, stejně tak její nepozornost. Nevíme si už rady... Co máme dělat? Děkuji