Hnětynky - aneb posvícenská dobrota z Prácheňska
Podle legendy slavil první posvícení král Šalamoun, když světil chrám v Jeruzalémě. Jak již tato legenda naznačuje, posvícení byla výroční slavností, která se slavila v neděli před nebo po svátku světce, jemuž byl zasvěcen místní kostel.
| Suroviny: | Spotřeba na těsto: 250 g másla • 250 g cukru (buď jen moučkový, ale někdo dává 1/2 moučkového a 1/2 jemné krupice) • 3 vejce • 300g polohrubé mouky • 1 lžička prdopeč • 1 vanilkový cukr • 2 lžíce rumu • kůra z 1/2 citronu • Na polevu: 200 g moučkového cukru • 1 lžíce horké vody • 3 lžíce rumu • Na ozdobu: cukrové kvítky, holubičky, srdíčka nebo různé korálky a pod. (u nás se prodávají speciální posvícenské ozdoby) |
|---|---|
| Postup: | Máslo a vejce vyndáme z ledničky cca 1 - 2 hodiny předem, aby měly pokojovou teplotu. Rozměklé máslo utřeme s cukrem do pěny a postupně přidáváme žloutky. Poté vmícháme rum, vanilkový cukr a citronovou kůrou. Nakonec opatrně přidáme z bílků ušlehaný sníh a mouku, smíchanou s prdopečem. Kulaté formičky na hnětynky (u nás prodávané jako formičky na pizzu) vymažeme máslem či olejem a vysypeme hrubou moukou. Lžící do nich opatrně dáme těsto - tak do 1 cm výšky. Při pečení se těsto rozteče a trochu vyskočí, peče se v troubě předehřáté na cca 150°C asi půl hodiny. Z uvedeného množství jsem udělala 12 kousků o průměru 12 cm.Bylo jedním z nejoblíbenějších svátků prostého venkovského lidu, který oslavoval ukončení polních prací v období, kdy již byl nový mák do buchet, zásoba čerstvé mouky a vajec, zralé švestky na povidla a vykrmené husy na pekáč, zkrátka ideální doba. Slavnost se v Čechách nazývala posvícení a na Moravě hody. Za starých časů se posvícení slavilo téměř v každé farnosti v jinou dobu. Lidé chodili na posvícení konaná v okolních obcích nejen, aby navštívili své příbuzné a přátelé nebo aby něco utržili prodejem různého zboží, ale také proto, že se jim díky této slavnosti naskýtala možnost dobrého jídla a zároveň odpočinku od práce. A tím, jak se lidé bavili, pracovní morálka trpěla. Císař František Josef II. chtěl nějakým způsobem sjednotit oslavy v celé zemi a proto roku 1787 vydal nařízení, kterým lidu nařídil slavit posvícení v jeden čas. Termín stanovil na "neděli po svátku svatého Havla". Poslušní poddaní přijali toto nařízení velice nadšeně. Od té doby slavili třetí neděli v říjnu tzv. „císařské hody" nebo také "havelské posvícení“, ale mimo nich dál i svoje místní posvícení tzv. „naše posvícení“.Na prácheňsku dávala děvčata chlapcům vyparáděné hnětynky o posvícení v hospodě za to, že s nimi hoši celý rok tancovali.... Hnětynky jsou dvojího druhu: tradiční lité, na které měly hospodyně speciální formičky a nebo vykrajované z lineckého těsta |
| Vložil: |
|
| Datum: | 9.8.2008 23:49:53 |
Simča, dcery *1988 a 1997Žádné fotky k receptu zatím nejsou. Přidejte je vy!
V její náručí(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Publikační systém WebToDate.