To, že dětem bereme dětství, je pravděpodobně to nejhorší a nejzákeřnější, co jsme jim během posledních dvaceti let udělali. Děje se to několika způsoby.
I když se narodí dítě bez zjevného tělesného či mentálního postižení, může se stát, že rodiče nabudou dojmu, že dítě není v pořádku.
V každém dobře probíhajícím manželství má žena právo odpovědět na některé sexuální návrhy manžela odmítnutím, ale zavčas, ne až tehdy, když se u něho sexuální pochody rozběhly.
Dvě děti se perou, jedno prudce udeří a druhé zraní: "Proč jsi to udělal?" ptáme se. "On si začal," zní většinou spontánní odpověď.
Přihlížet k tomu, jak vlastní dítě stojí stranou, je těžké. Rodiče často váhají, jak se zachovat, zda zasáhnout nebo ne.
Říká se, že děti, kterým babičky čtou pohádky, se samy naučí číst dříve než děti, kterým nikdo nečte a které se dívají jenom na televizi.
Možnost dnešních dětí slyšet v jiném než školním prostředí výhradně spisovný jazyk je objektivně stále menší.
Vědci z Rochesteru provedli výzkum, který ukázal možnou příčinu toho, že v matematice jsou obecně chlapci lepší než děvčata.
Děti, které jsou drženy ve svých slovních projevech zkrátka, mívají velmi často problémy aktivně se účastnit vyučování.
Děti a nejenom ony potřebují pádné důvody, proč helmu používat.
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.