Všechny názory k porodnicím

V porodnici na Obilním trhu jsem strávila měsíc a půl. Byl to pro mne měsíc a půl plný strachu a hrůzy. Za tu dobu se u mne prostřídali snad všichni lékaři a měla jsem možnost dobře poznat celý systém porodnice. Nikdy jsem ještě recenzi na internet nepsala, ale tohle mi nedá, a tak se chci o svůj příběh podělit.
Ve 31. týdnu těhotenství jsem byla hospitalizována z důvodu hrozícího předčasného porodu (lehké špinění, krátký čípek, sraženina, časté tvrdnutí břicha). Byl mi podán Tractocil a miminku provedena maturace plic. Po Tractocilu jsem ležela na kapaném magnesiu.
Nejprve jsem ležela na JIP porodního sálu. Porodní asistentky, které se zde starají o ženy na rizikovém těhotenství, jsou vesměs velice příjemné a ochotné. Staniční sestra tohoto oddělení Mgr. Miloslava Kameníková je člověk na svém místě. Velice mi pomohla, stará se o pacienty jako o ,,vlastní“. Co se týče lékařů, byla jsem velice zklamaná. Tolik arogance bych na tomto místě rozhodně nečekala. Střídají se zde mladé lékařky a lékaři, kterým je naprosto jedno v kolikátém týdnu těhotenství jste, staví se k situaci tak, že rodit ve 31. týdnu těhotenství je v pohodě. Nic o pacientech neví, když se střídají, ani si nepročtou zprávu pacienta. Vyslechla jsem zde i rozhovory lékařů, že se chtějí pacientky ,,zbavit“ a tak jí udělají zátěžový test apod. Po necelých dvou týdnech na tomto oddělení jsem byla přesunuta o patro výš na jiné oddělení, na udržení těhotenství. Zde byli ti stejní lékaři a lékařky. Bohužel už zde nebyly porodní asistentky, ale sestry, které se starají o ženy po porodu. Ty chodily i na náš pokoj. Člověk měl často pocit, že je obtěžuje a že je tam ,,navíc“. Když jsem měla bolesti, trvalo jim velice dlouho, než přišly na pokoj a ještě se tvářily, že je člověk obtěžuje. Lékaři mají snahu po pár dnech vysadit všechny kapačky a poslat člověka domů. Že jsem měla stále kontrakce a to v noci tak silné, že jsem byla otevřená na dva prsty, je opravdu nezajímalo. Horšily se mi i monitory, na kterých občas na pár sekund klesalo miminku srdíčko. Bylo to doprošování, abych mohla v porodnici zůstat a aby udělali maximum pro to, aby moje těhotenství pokračovalo a miminko bylo na monitorech pod dohledem. Poklesy nebyly nijak dramatické, ale bylo potřeba miminko hlídat, aby se mu v bříšku dařilo. Měla jsem ale velké štěstí. Po delší nemoci se do nemocnice vrátila asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D., která je vedoucí lékařkou a která se mne ujala. Jako jediná mi vysvětlila celou situaci, domluvily jsme se na dalším postupu, najednou mne nikdo propouštět domů nechtěl… Díky paní asistentce jsme to dotáhli až do 36. týdne. Porod byl 11. 3. 2015, byl velmi komplikovaný, miminku na monitoru velice poklesly ozvy, a když jsem byla otevřená na 8cm, musela našeho chlapečka paní asistentka vytáhnout kleštěmi. Díky její rozhodnosti a profesionalitě, nám zachránila dítě. Patří jí moje velké poděkování. Stejně tak i paní Mgr. Kameníkové, která také u porodu byla. PA byla Bc. Soňa Švestková, se kterou jsem byla také naprosto spokojená. Po porodu jsem byla dost vyřízená a skvěle se o mne postarala. I jí děkuji. Byla jsem šťastná, že je moje miminko v pořádku.
Po té vší hrůze jsem netušila, co mne ještě čeká. Po porodu jsem měla hrozné bolesti. Lékařům jsem to říkala stále dokola, že je mi opravdu špatně, že mě porodní rána hrozně bolí… Slyšela jsem stále stejnou odpověď – těžký porod, nemůžete se divit. Za pár dní mi přinesla MUDr. Petrová propouštěcí zprávu. Opět jsem si stěžovala na bolesti, ale nejen že mne nevyšetřila, ani mi nechtěla dát lék proti bolesti. Protože jsem se nemohla udržet na nohách, vyžádala jsem si paní asistentku Hodickou. Ta mne vyšetřila a zjistila, že se mi po porodu vytvořil hematom. Následovala operace, evakuace hematomu pod úplnou narkózou. Operovala mne přímo paní asistentka. Za pár dní po operaci jsme šli domů. Nyní mám měsíc po porodu a dávám se stále dohromady. Můj stav je však již nesrovnatelný. Za pár týdnů budu úplně v pořádku.
V mém případě naštěstí vše dobře dopadlo. Mám doma zdravého Martínka. Bohužel, však na tohle období strachu a tragický přístup a chování lékařů nikdy v životě nezapomenu. Ještě, že zde byly dvě osoby, které mi zachránily miminko, asistentka MUDr. Zuzana Hodická, Ph.D. a Mgr. Miloslava Kameníková. Patří jim můj obrovský dík.
Ráda bych vzkázala všem budoucím maminkám, pokud máte nějaký problém, nedejte se. Jenom díky naší neodbytnosti (mojí a mé rodiny) se podařilo moje těhotenství udržet. Je potřeba žádat o vysvětlení situace, o vyšetření, o pozornost tak dlouho, dokud se Vám někdo nezačne věnovat. Většina lékařů je zde velice laxních a nemají špinavé svědomí z toho, když se k Vám obrací zády a posílají Vás s problémem domů. Je to opravdu smutné, ale je to tak. Přeji všem hodně štěstí. Lucie Urbanová

V Brně-Bohunicích jsem rodila v září 2014.Byl to porod plánovaný,vaginální.
Přestože mě vedoucí lékařka objednala k porodu 5 dní předem,bylo mně umožněno porodit teprve za dva dny-z důvodu plné kapacity.Paní,která krvácela,poslali na víkend domů,aby se vrátila na operaci v pondělí-protože prostě nemají místo!!!
V porodnici jsem byla celkem 6 dní,nebylo mně umožněno si zaplatit žádný nadstandard ani hostinský pokoj.Nadstandartní porod.sál doporučuji všem maminkám z toho důvodu,že mají hned při něm vlastní sociální zařízení.Jinak musíte v bolestech jako já dlouhou chodbou,když z vás teče plod.voda na sociálku-tak škaredou,se špatným osvětlením,že na každém nádraží je to luxus.Toto ovšem porodnice na svých web.stránkách nezveřejňuje.Také všem doporučuji vzít si s sebou k porodu někoho blízkého,komu věříte,kdybych u sebe neměla partnera,asi bych to psychicky nezvládla.Partner musí jít zaplatit poplatek 500,-Kč do jiné vzdálené budovy-což je taky nepříjemné.Na boxu nebylo po porodní stoličce ani vidu,míč byl špinavý na okenním parapetu.Když mně bylo při porodu nejlépe v poloze na čtyřech,byla jsem donucena lehnout si na záda,protože jinak na to prý asistentka nevidí.S paní asistentkou byla u porodu i studentka,která zřejmě postrádala jakýkoli cit,asistentka ji musela i okřiknout,takže to bylo velmi nepříjemné.Narodila se nám krásná zdravá holčička,za což jsme samozřejmě velmi vděční.Po porodu se mi neodloučila placenta,ztratila jsem hodně krve,šla jsem ještě pod narkozu.Když jsem se probudila na pokoji,měla jsem šílenou žízeň,ale na mém stolku ani vodu,byla noc.Moje věci někde ve skříni.Točila se mně hlava,bylo mi moc zle,myslela jsem,že k vodovodu nedojdu,ale jinak bych to už nevydržela.
Mám diabet 1.typu,nenamáhali se mi přijít změřit cukr,teprve když druhá paní zavolala sestru-měla jsem hypoglikémii.Klidně jsem tam mohla do rána umřít na hypo a dehydrataci.Po větší ztrátě krve je prý normální obrovská únava-takže opravdu sotva lezete podél stěny.
Řekla bych ,že o miminka je postaráno výborně,ovšem péče o ženy není zrovna nejlepší.Dětské sestry jsou některé příjemné,jiné horší.
Ležela jsem v 7.patře,tam byly sestry moc fajn.Po porodu v noci měla službu také studentka.
Shrnuto a podtrženo-v Bohunicívh jsem spokojená nebyla a už bych tam jít nechtěla.

Porodní asistentky příjemné a schopné, péče fajn. Nechápu ale, k čemu je v pokoji porodní židle apod., když se stejně rodí klasicky v leže...

Dobrý den Myško. Na Váš příspěvek jsem narazila už po několikáté na různých stránkách. Tentokrát jsem se rozhodla reagovat. I já rodila v Litoměřicích, pravda nemůžu soudit první zkušenost, přijela jsem už s prasklou vodou. Ale to že Vás po porodu nechají hodinu na sále mi přijde logické. Můžou nastat komplikace.
Jeden rohlík jsem k jídlu nikdy nedostala, jen v případě že byl ještě jogurt či jiné jídlo. Ale vzhledem k lednici na pokoji se dalo jednoduše vyřešit i vlastní jídlo.
A Vaše zkušenost s platbou mi přijde absurdní, vzhledem k tomu že se platí při propuštění a na pokladně nemocnice. Pokud je víkend platí se na recepci.
Pravda je, že ne každá sestřička je příjemná. Ale to by byl trochu zázrak ne?

Do porodnice mne přijali 3 dny po termínu z důvodu nedostatku plodové vody. Na malém pokoji nacpané tři ženy, nadstandart nebyl volný.Nějaký nepříjemný doktor mi udělal bolestivé vyšetření,a poté co jsem zakřičela bolestí mi do papírů napsal : pacientka nespolupracuje. dali mi vyvolávačku načež nastaly bolesti které jsem musela absolvovat na chodbě protože na pokoji měla paní návštěvu, početnou hlučnou rodinu konzumující palačinky a vůbec se neznepokojující mým začínajícím porodem. Naštěstí po několika hodinách se uvolnil nadstandart, kam jsem se štastně přemístila. Bylo mi řečeno že zaplatit mohu před odchodem z nemocnice. Pak následovala noc plná krvácení a bolestí, poněvadž byl víkend bylo mi řečeno že doktor přijde až ráno a dál se nikdo se mnou nezabýval.Když jsem zvonila na sestru že ze mně odchází krevní sraženiny velikosti kuřecích prsních řízků dostala jsem vynadáno proč otravuju. Přitom v papírech jsem měla napsáno rizikový porod a nutnost monitorace. Na to mi řekli že v nemocnici nemají kardiologa ani monitor??? Byla jsem prvorodička a cítila že něco není v pořádku, dítě chtělo ven a nemohlo protože jsem se neotvírala. Další den ráno mně doktor prohlídnul a vzal hned na sál. Tam jsem strávila dalších 12 hodin, které jsem musela prosedět v nepohodlné židli z ikey, umírala jsem bolestí páteře, potřebovala chodit, klečet, či do teplé vody ale nesměla jsem. Přemluvili mně at si nechám dát klystýr, přestože mám ztenčenou stěnu střeva. Poté začalo pravé peklo myslela jsem že se mi střevo protrhne.. Doktor neměl čas, jen protivná sestra na mně křičela když jsem začala omdlévat : chtěla jste dítě tak dejchejte!!! Nakonec jsem si nechala dát epidurál, jinak by museli udělat císařský řez. Napíchli mi páteř napotřetí pod vyhřezlou plotýnku, od té doby mám hrozné bolesti v těch místech, ale zabralo to a já se začala otvírat. Pak přišel doktor a řekl mi : ted tak půlhodiny netlačte, musím dokončit jiný porod a odešel za plentu kde řvala jiná paní. Jenže dítě už lezlo ven. Dvě sestry mi začaly doslova lokty válcovat břicho až malou vytlačily ven.doktor přišel na poslední chvíli a nastřihnul mne. Nikdo se mně na nic neptal, dítě odnesli , zhasli a nechali mně ležet ve stejné poloze na stole, jen ulkízečka prišla a vytřela. Po dvou hodinách mne odvezli na pokoj.Pár hodin po porodu přišla na pokoj sestra a chtěla okamžitě zaplatit za pokoj! v nemocnici není bankomat a tak moje máma musela přijet z prahy a zaplatit to.Jaké bylo moje překvapení když po dvou dnech po mně jiná sestra chtěla platbu znovu.. Prý chyběl záznam že už jsem platila. Nejhorší bylo chování sester na novorozeneckém, začátek kojení byl náročný, když mi to nešlo tahaly mi bradvky jak krávě až jsem dostala zánět, nutily mně kojit podle harmonogramu čímž nás s malou úplně rozhodily, nesměla jsem ji kojit když chtěla ale podle rozvrhu a ještě mi vyhrožovaly že když do tří dnů nepřibere nepustí nás domů a tvářily se že jsem špatná matka.Před visitou svléknout, vložku dolů a takhle rozbalená čekat třeba 20 minut na doktora. Jak za komunismu tyhle metody.. měla jsem chut vyskočit z okna. Přitom narození dítěte by mněl být nejkrásnější okamžik v životě... Jídlo bylo nedostatečné, jak můžou dát těhotné či kojící matce k snídani a k večeři jen jeden krajíc chleba s paštikou tavenákem nebo salámem junior? obědy celkem šly. po této zkušenosti mám strach rodit v čechách prý to jinde není lepší, rozhodně toto místo nedoporučuji!