Názory k porodnici Gynekologicko-porodnická klinika, 1. LF UK a VFN

Olgo, mám naprosto stejné pocity z oddělení P15 u apolináře jako ty, kdybych byla prvorodička a měla nejaké problémy, tak se asi pod dozorem sester hroutím, což se také stalo ženě co byla se mnou na pokoji - komunikace žádná, nebo rozporná, chování nepříjemné, .... Jinak vše fajn, jen P15 ne. Co jsem četla a slyšela, jiná oddělení si ženy chválí, ale nevím, zda je to jen náhoda,že již čtu snad třetí negativní kritiku právě tohoto oddělení. O jiných šestinedělích u Apo. jsem nic takového neslyšela.

poprvé jsem v této porodnici rodila v roce 2004, sál byl oddělen jen závěsy, ale člověk se na to, kde rodí neměl ani čas soustředit. Syn se narodil pár minut po přijmu, z důvodu, že hlavička se rvala rychleji, udělali nástřih, ale nic nebolelo.Na šestinedělí sestřičky pomáhali s přiložením a dávali i cenné rady, takže si nemůžu stěžovat. I návštěvy na chodbách nám vyhovovali, jednak si maminka určila, jak dlouho jí nechá a pak jsem ocenila, že jsme se nerušily s maminkami na pokoji, jedna by mohla mít deset návštěv a druhá žádnou a neměla by svůj klid na odpočinek.Po druhé to bylo v roce 2006, kdy jsem měla možnost chodit od vystavení průkazky do poradny přímo v apolináři, zjistili mi zde trombofílii. Na přístup lékařů a sester si nemůžu stěžovat, po příjezdu jsme si mohli vybrat i porodní sál, ale člověku je to úplně jedno. Klasický příjem si nepamatuju, protože došlo jen na vyšetření a přesun na sál, kde se dcera narodila. Uvažovali o nástřihu, ale zvládli jsme to bez něho. Dceru mi hned dali na bříško a o pár minut později i přiložili k prsu. Užívali jsme si s manželem miminka, takže nějaká ta kontrola zranění proběhla v euforii a člověk nic nevnímal. Šestinedělí se dá přežíz, občas člověk čekal na sprchu, ale jinak pokud nečeká hotelový komfort se dá pobyt přežít, jen jídlo nemusí být po porodu moc příjemné a chutné.Vracela jsem se na stejné oddělení ještě po týdnu, kvůli revizi dělohy. Když jsem byla na pokoji sama, mohl do přesunu další maminky zůstat se mnou a s miminkem na pokoji. Přístup všech byl profesionální, jen předepsaný dokrm pro dceru se neobešel bez doprošování sester a člověk měl ¨smíšené pocity, ale to bylo i dáno asi i zákrokem, psychikou a tak. Doma jsme se opět rozkojily a dokrm jsme po návratu nepotřebovaly. Nyní jsem ve 36 týdnu, čeká mě třetí porod. Těhotenství není procházkou růžovým sadem jako ty dvě předchozí, nevolnosti, nechuť k jídlu a tak...injekce na prevenci proti krvácení, vitamíny a strach o miminko, pořád se pohybujeme na dolní hranici váhy...ale jsem ráda, že chodím k Apolináři, protožee zde určitě udělají vše, aby miminko vykouklo na svět a bylo v pořádku, i když třeba svůj porod ve svůj den nás mine. A šestinedělí určitě taky zvládneme,protože vše je vždy více o lidech než o místě.

Bohužel se musím připojit s negativní zkušeností s porodnicí U Apolináře. Samozřejmě je vše o lidech, takže kromě níže uvedených záporných stránek uznávám, že jsem se setkala i s velmi milými a ochotnými sestrami jak z gynekologie, tak z oddělení šestinedělí. Nicméně celkový dojem mám negativní. Počínaje velmi nepříjemným a nervózním chováním doktora Hájka při ošetřování mého rozsáhlého zranění po porodu. Nejhorší zkušenost mám ale z oddělení šestinedělí s některými dětskými sestrami. Mnoho sester bylo velmi neochotných a nepříjemných, jako prvorodička jsem většinu rad dostala od ostatních maminek. Jeden příklad za všechny: když jsem se sestry zeptala, v jaké poloze je nejlepší držet miminko na odříhnutí, odbyla mě pouze slovy "nejste tu sama". Pominu-li další věci (že například mé miminko dostalo bez zeptání od sester dudlík, který jsem mu dávat nechtěla), nejvíc nespokojená jsem byla s přístupem ke kojení.

Dobrý den Petro... já porodila před týdnem své třetí dítě. Každé z mých dětí se narodilo jinde a za jiných okolností a i vzpomínky mám dost odlišné. Po prvních dvou nemocničních porodech jsem své třetí dítě, vysněnou dcerku, porodila doma. Tak pokud by tě zajímalo srovnání a co si myslím o porodech v nemocnici a doma , napiš mi na mail. Měj se a hezkou práci!

Po první ne zrovna pozitivní zkušenosti z 4.3. 2007 na porodním sále 2 (porodník, který se mi ani nepředstavil, mi bez upozornění "protrhl" vodu a pak utekl, takže museli narychlo hledat jiného doktora; zdravotnický personál se mnou komunikoval jen ve formě rozkazů, ačkoliv jsem se snažila chovat maximálně vstřícně) jsem před 14 dny podruhé rodila u Apolináře, a to na porodním sále 1. Tentokrát jsem ale měla obrovské štěstí jak na lékaře, tak na porodní asistentku. Posléze jsem zjistila, že i ostatní rodičky na neonatol.odd. se o MUDr. Kouckém vyjadřují výhradně v superlativech - je to milý, ochotný, svědomitý a komunikativní lékař, který se snaží všechny kroky vysvětlit a s rodičkou se na všem dohodnout (pokud je čas).
Pravda je, že u Apolináře asi nenarazíte na porodníka, který by nerozuměl svému řemeslu. Jenže to není zdaleka všechno... Spousta lékařů si totiž neuvědomuje, že pokud se začnou chovat v rámci možností vstřícněji a budou s rodičkami normálně komunikovat (vím, že při současné přeplněnosti porodnic někdy není jednoduché být pořád příjemný...), nakonec si tím jen ušetří práci, protože pak s nimi matky budou líp spolupracovat...
S neonatologií (P1 a P15) mám zkušenosti jen dobré, u prvního dítěte mi dokonce sestry na odd. P1 byly ochotné pomáhat s přikládáním k prsu kdykoliv - i ve tři ráno byly usměvavé a milé, a i když to synovi ze začátku vůbec nešlo, trpělivě za námi pořád chodily... Navíc byla v roce 2007 na P1 neuvěřitelně skvělá a osvícená dětská lékařka, jejíž větu "hlavně ničemu bezhlavě nevěřte - ani reklamám ani různým módním trendům - na všechno radši použijte mateřský cit a vlastní zdravý rozum!" si dodnes neustále připomínám...
Takže: Apolinář je výborná porodnice, pokud máte kliku a narazíte na někoho jako je MUDr. Koucký. Pokud ale máte smůlu na lékaře nebo asistentku, můžete si z porodního sálu odnést dost nepříjemný zážitek... (Tak to ale vypadá v celém českém zdravotnictví...)