Názory k článku Dvě třetiny dětí mají na táboře mobily

Yuki - a ty si snad myslíš, že mé děti se samy nerozhodují? Rozhodují, ale taky jim je jasné, že budou dodržovat stanovené podmínky - tedy že zákaz mobilů je zákaz a ne - já chci i rozhodnout sám, jestli to budu respektovat nebo ne.

Susu - děláš, jako by dítě bylo na táboře celý rok

To je marný - pokud je dítě dobrovolně na táboře, tak to má bez rodičů vydržet a není žádný důvod s ním udržovat kontakt. Nebo může psát

za drezůru považuju jakýkoliv zákazy a příkazy (nepočítám samozřejmě nutnosti jako řád dne, ale jinak co si vezmu je moje věc)
a jestli si děcko vezme přes zákaz mobil a ten mobil schová a vypne nepřizná, protože je to zakázaný, pak do toho mobilu bude brečet někde za chatou po večerce - to se nemůže stát?

a ano, rodič bude mít úpocit, že děcko nevolá, zvládá tábopr, takže v pořádku, vedoucí nevolá, děcko je asi v pohodě

ale děcko v pohodě být opravdu nemusí, jen to dusí v sobě, pamatuju si na svou školu v přírodě, kam jsme nechtěla, musela - a ano, zvládla jsme to, ale protože jsem to zvládla jednoum, musela jsem o rok později zase, zase jsem nechtěla, brečela jsme doma, že nikam nechci , ale zvládla jsme to loni, zvládnu to zase - a zase jsme to zvládla

ale moje vzpomínky jsou tkaový, že moje děti si mohly vybrat, jestli na školu v přírodě pojedou nebo ne, malý letos nejel, nechtěl, nejel, já ho nutit nebudu
až bude chtít, pojede.
starší byli na táboře poprvé loni, proč je nutit dřív a mít pocit, že když nikdo nevolá, tak to zvládají?
a když uyž to opravdu zvládnou, tak můžou i ten mobil mít a klidně mi může napsat, že má puchýř :) a nebo že je to super. A nebo nenapsat nic.

Oni nemusí, oni můžou.

Proč by mělo být sdílení nejlepší až po příjezdu? Mě se líbí klidně každý den. A po příjezdu bude pořád o čem vykládat.