Názory k článku Poradna: Otec u porodu? Díky, raději ne.

Dopředu říkám - po dohodě jsem manžela u porodu nechtěla - čekal venku a doprovázel naše drobečky na novorozenecké. Máme krásný vztah a přesto jsem chtěla u porodu klid a soustředit se na porod. Zpočátku se mnou byl, ale jeho neustálé dotazy zda něco nepotřebuji či s čím mi má pomoct mne přiváděli k šílenství a tak jsem se rozhodla, že chci rodit bez něj a on to respektoval. Mám dvě kamarádky, které také rodili bez tatínka - jeden nechtěl a ona jej nenutila a druhá to měla jako já. Obě jsme se shodli, že bez tatínkovo dotazů nám bylo lépe a lépe jsme se soustředili na sebe a dítě. Myslím si, že toto rozhodnutí je na ženě a muž by jej měl respektovat. Myslím, že ještě bude celý život na to, aby si vychutnal čas strávený s manželkou a dětmi a porod je dle mne privátní záležitost ženy. Moje sestra rodila čtyřikrát a vždy s manželem, ale na můj dotaz zda jí jeho přítomnost nějak pomohla, tak jen, že jí tam nevadil. Což beru spíše jako negativum. Shodli jsme se, že blýská přítelkyně nebo porodní asistentka s kterou jsem prošla celým tělotenstvím a dobře zná má přání - by byla tou správnou oporou.

Rodí ženská,tak by si měla určit,jestli tam chlapa chce,nebo ne.Já jsem byl u obou manželčiných porodech.Pokud by mě tam nechtěla,tak se tam cpát nebudu.

To jste vystihla naprosto přesně!

Můžeš si tam dosadit "má být", napsala jsem "je", protože mám za to, že je to tak V PODSTATĚ bez ohledu na to, jaké praktiky momentálně převažují a že je tato podstata bohužel narušovaná.

Já si to představit umím u těch druhých dvou, ale u prvního - v porodnici - byl mou jedinou spřízněnou duší. Porod je ženská záležitost, je legitimní u toho chlapa nechtít. Ale pokud jdu rodit do průměrné české porodnice, je naivní očekávat, že zrovna muž by mi tam mohl narušovat klid (ten naopak může pomoct ten klid a další potřebné zajistit).

Paní je těžko radit, když není jasné, jaké má o porodu informace, jaká jsou její přání a jaké obavy, a tedy z jakého důvodu nechce, aby byl její partner přítomen. Pro hodně žen platí, že si sáhnou na dno svých sil, posunou hranice své trpělivosti, práh bolesti... je to rozhodně silný a neopakovatelný zážitek, zvlášť poprvé. Bojí se, že bude při porodu působit nedůstojně? Pro mě je to sice notně naturalistická, ale přesto asi nejdůstojnější životní událost. Muži přítomní u porodu často říkají, že byli naplněni obdivem a úctou ke své ženě, že to posílilo jejich vztah, mohli bezprostředně navázat vztah se svým dítětem.

Nepřesvědčovala bych ho, prostě bych mu vysvětlila své důvody, a protože jde o moje tělo, rozhoduju já. Optimální by byl kompromis - půjdeš k porodu se mnou, ale pokud tě požádám, odejdeš.