Názory k článku Konec levných učitelů? Kéž by!

odborový svaz pracovníků ve školství se přidal k již dříve prezentované kampani "konec levné práce". a mělo by se to týkat i ostatních pracovníků ve školství, THP,....

Hodně dnů volna během školního roku nemají. Že nejdou do školy děti neznamená, že tam nejdou učitelé. Na téma volno učitelů lze relevantně diskutovat jen s někým, kdo si tu práci opravdu vyzkoušel, protože tomu je pak jasné, že bez toho volna by kantorům jednoduše hráblo. A vyčítat jim i volné soboty a neděle, tak to už je fakt masakr

Nechcete svou zášť obrátit třeba proti politikům?! Vsadím se, že tam s vámi bude každý souhlasit

I dnes mají učitelé víc volna než ostatní. V soukromých firmách je pořád běžná dovolená jen čtyři týdny. Učitelé mají kromě hlavních prázdnin i hodně dnů volna během školního roku. To volno je pořád takový bonus, který tam láká. A také mají volné soboty a neděle, to dnes při práci na směny a krátký a dlouhý týden také každý nemá.

Prázdniny byly z důvodu zemědělských prací, do školy se začínalo chodit až po jejich ukončení, protože venkovské děti byly zemědělské pracovní síly. Přečti si třeba Hanýžku a Martínka od J. Š. Baara, ten to popisuje docela přesně. Navíc povinná školní docházka byla jen 5-letá, pak šly děti do služby nebo se šly učit řemeslu. Starší děti chodívaly je do nedělní školy, a to jen v zimě, jinak musely pracovat.
Učitelské platy nebývaly nic slavného, už J.J. Ryba si stěžuje na to, že se z platu sotva uživí (a zvláště pokud se nemusel s farářem nebo vrchností, pak to fakt slavné nebylo). Učitel musel kromě učení dětí hrát v kostele a být k ruce farářovi. Učitele si obvykle vydržovala obec, jednotliví sedláci mu dávali živobytí a dřevo na otop v jeho bytě i ve škole. když byla malá úroda, dali i učitelovi méně.

Nízké platy učitelů jsou tady historicky dány ze socializmu. Tenkrát se na VŠ nedostal kdekdo, tak se hlavně děvčata dost hlásila na pedagogické vysoké školy. Ženská práce byla za socializmu všeobecně finančně podceňována a kdejaký horník a dělník bral víc než vysokoškolák. V odvětví, kde to byla samá ženská, ve školství a zdravotnictví byly platy ještě nižší. Soudruzi to vyvažovali tím, že ve školách se nedělalo osm a půl hodiny denně a byly tam jako bonus dlouhé prázdniny. Ve zdravotnictví to nevyvažovali ničím, tam se to bralo jako povinnost, sloužit zdraví lidu. Proto bylo zdravotnictví i za socializmu jedno z mála odvětví, kde i tenkrát chyběly sestry. Ty se šly raději posadit do kanceláře, pokud se jim to povedlo. Měly tam stejný plat a žádné směny a dřinu. Po revoluci pořád tato dvě odvětví platově zaostávají. Učitelé mají alespoň pořád ty prázdniny, kterých je ještě víc než za socializmu, takže jich není ani takový nedostatek.Víc volna se v dnešní době dost cení, protože se skoro všude dělá ještě víc, než 8,5 hodiny denně a na směny. Zdravotníci ale již za takových podmínek odmítají sloužit zdraví lidu a masově odcházejí do Německa a jinam po Evropě. A sestry také i mimo obor, nejlépe opět do kanceláře. Tam mají svatý klid.