Názory k porodnici Fakultní nemocnice

Bohužel musím souhlasit. Rodila jsem v květnu 2006, 36 hodin a nikdy víc rodit v Olomouci nechci. MUDr. Kotršová byla naprosto otřesná, to snad ani není doktorka, měla by vrátit diplom. Hned s příchodem na porodní sál začala okřikovat a zhazovat porodní asistentky, které se logicky naštvaly a paní doktorka neustále nadávala a nadávala. Když můj manžel slušne řekl, aby se nehádali, začala tato "doktorka" okřikovat i mého manžela. Do této otřesné atmosféry se narodila po 36!! hodinách má dcera, která byla nejdřív vytahována Vaxem, poté kleštěmi a okamžitě musela být odnesena do inkubátoru na kyslík. Paní doktorka mi na to radila, abychom si příště udělali menší dítě, že jsem mamuška uzounká!!! Když mě paní doktorka odmítla šít za asistence porodní asistentky a můj manžel!! konečně sehnal doktora, se kterým byla ochotna mě sešít, tak mě sešila tak kvalitně, že jsem 8. den po porodu musela opět navštívit FN, nebot jsem objevila 2cm díru. Tato díra se mi hojí týdny a poté budu muset být přešita!!!A ještě dodatek. Když mě Kotršová na porodním sále došila, zjistila, že ve mě zašila tampon. Takže vnořila svou "něžnou" ručku do toho zašitého a hledala tampon. Když ho nemohla najít, zařvala na porodní asistentku, at podají pinzetu, že to bude muset vytáhnout pinzetou. Ještě že jsem měla Dolsin a vnímala to z dálky!! Chudák ale můj manžel, ten naprosto nechápal. Paní doktorku Kotršovou by měli okamžitě vyhodit. Je známá tím, jak je nepříjemná a pokud ani neumí svou práci, nemá tam co dělat!!! Ještě že mi ty kleště a Vax nedělala ona!!
Co se týče novorozeneckého oddělení, sestřičky byly příjemné, ale nemají na Vás a Vaše dítě mnoho času. Měly jsme logicky po tomto komplikovaném porodu problémy s kojením a některé sestřičky byly ochotné a trpělivé, jiné ani na zazvonění nepřišly. Je to všechno jak na běžícím páse, příště budu volit rozhodně menší nemocnici!!!

Mila Brono,
Dekuji za odpoved, ale ja bych mozna videla i problem v tom, ze dana p.doktorka, jejiz chovani se ti nelibilo si jiz mohla myslet,ze jsi byla drive informovana a tudiz to neni pro tebe nova informace.Potom se da tezko posoudit.Osobne Dr.Zaoralovou neznam, ale slysela jsem, ze je to dobra a profesionalni lekarka, tak mi pripada zvlastni,ze by se takto zachovala, ale chapu, ze pokud to tak opravdu bylo, tak je to drsne.Nejhorsi je, ze kdyz je clovek po narkoze, opravdu si toho moc nepamatuje, ale s lekarem,ktery ho prijde informovat se bavi uplne normalni a adekvatne odpovida a tady myslim vznikl problem:-) Preji tobe i Nikolce hodne zdravi! Jana

Dobry den, precetla jsem si prispevek maminky Nikolky a musim na nej reagovat!Taky jsem rodila v Olomouci a u meho druheho ditete meli lekari podezreni na Downuv syndrom.Byly to pro me tezke chvili,kdyz jsem cekala na vysledek, chapu maminku Nikolky, ale musim napsat, ze lekari Novorozeneckeho oddeleni mi tuto informaci sdelili velmi profesionalne a vse mi vysvetli, ze v podstate pokud se podezreni vyslovi,musi se testy na genetiku provest.Nakonec vsechno dopadlo v pradku, ja mam 2 zdrave deti. Na detske lekare a sestricky si opravdu nemuzu stezovat!

Chtela bych reagovat na tento prispevek, lezela jsem s maminkou Nikolky na gynekol.JIP a presne si pamatuji,kdyz ji detska lekarka, jejiz jmeno jsme neslysela byla informovat o miminku, snazila se ji uklidnit, ze vse bude v poradku, ale ze se jeste musi provest nejake testy. Nebylo to urcite nijak nevybiravým zpusobem! Opakovane se maminky ptala, zda chce neco vysvetlit!

Dobrý den všem,

občas si na Rodině něco přečtu, ale málokdy mi zbývá čas se k diskuzím připojit. Když ale teď čtu diskuzi kolem porodnice v Olomouci, tak mi to opravdu nedá. Některé příspěvky mě úplně nadzvedly ze židle. Neumím si to vysvětlit, nejspíš jsem rodila úplně jinde, než některé přispivatelky. Chápu, že mohly mít do jisté míry smůlu. Všichni jsme jenom lidé a i lékaři a sestry můžou být přepracovaní nebo jiným způsobem v nepohodě, a i když je neprofesionální toto přenášet na pacientky nebo to jakkoliv před nimi ventilovat, stát se to může. Já jsem rodila v srpnu 2004. Vzhledem k tomu, že jsme čekali dvojčátka a těhotenství neprobíhalo zrovna ideálně, jsem byla cca v 26. týdnu těhotenství přijata do FN Olomouc. V podstatě šlo o to ležet "na špalkách" a být pod neustálým dohledem. I když se mi to zpočátku moc nelíbilo (doma je doma a bylo mi hrozně smutno po manželovi), tak teď vím, že to bylo to nejlepší řešení pro mě i pro miminka. Rodila jsem ve 34. týdnu císařským řezem, protože se u mě ,bohužel, rozvinul Help-syndrom, který, jak jsem později zjistila mohl ohrozit nejen život mých dětí, ale i můj. Kdybych byla doma, vím určitě, že bych to, co se s mým tělem dělo naprosto podcenila a dopadlo by to kdovíjak. Během těch cca 2 měsíců, co jsem strávila v olomoucké porodnici, jsem ležela kromě šestinedělí snad na všech odděleních, včetně porodních sálů, kde jsem ležela skoro týden. Myslím si, že jsem během té doby přišla do styku s velkou většinou personálu, který tam pracuje a opravdu si NA NIKOHO!!! nemůžu ani v nejmenším stěžovat. Všichni byli skvělí, milí, profesionální a já i přes všechny nepříjemnosti, které moje těhotenství a porod provázely vzpomínám na tohle období mého života moc ráda a s úsměvem. Vzhledem k tomu, že jsem rodila císařem nemůžu posoudit přístup a postupy u běžného porodu. Taky nemůžu posoudit přístup dětských sestřiček k maminkám, které porodily normálně a v termínu pokud se kojení týká. Moje děti byly poměrně dlouho v inkubátoru a tyhle radosti se nám bohužel vyhly. Sestřičkám na novorozenecké JIP a na Intermediálu však nemůžu nic jiného než poděkovat za perfektní péči o moje děti i za vstřícný přístup k nám rodičům. Stejně tak všem ostatním lékařům a sestrám, kteří se o mě vzorně starali patří můj velký dík. Opravdu nechápu, že já mám s touto porodnicí tak dobrou zkušenost a jiné maminky tu píší to, co tu píší...